Tokina představuje – Tokina FíRIN 20 mm f/2 FE AF

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky… To bylo první, co mi letělo hlavou, když jsem dostal zadání otestovat po pěti letech opět 20mm FíRIN od společnosti Tokina, tentokrát ve verzi AF. Navíc před pěti lety byl sníh, mráz, omrzlice a jasno. Letos je vyjma jednoho dne, kdy jsem projížděl zasněženými městy, spíš šedo a hnusně

Text a foto: Boris Stojanov, Facebook, www.tokina.cz

Vzal jsem to jako výzvu a hnán textem V zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem… jsem vyrazil na hlavní fotící den. Dokonce jsem vystoupil ze svého stínu a trochu ty fotky při vyvolání v programu Capture One Pro barevně doladil, takže vzniklo vizuálno, které koliduje mezi Mordorem a městečkem Twin Peaks. Jen nevím, jestli „trochu“ je správné stanovení míry. Možná trochu víc.

Čekal jsem krasavce s krásným obdélníkovým širmem, stejného designu, ale s přepínačem AF/MF. Namísto toho dorazilo sklo, co má normální kulatou sluneční clonu a vlastně vypadá jako konkurence. Z těla zmizel prstenec pro volbu clony, přepínač použijte ten ve foťáku. Má to AF a je to dražší než manuální FíRIN… hmmm… to jen tak na první pohled.

Když jsem testoval první FíRIN, byla k mání nedostižná Zeiss Loxia 21 mm f/2,8 a pár takových čoček. Dnes je ale situace jiná, protože Sony má nativní 20 mm f/1,8 G, Sigma artovou 20 mm f/1,4 a určitě kolem tohoto širokého ohniska existuje pár skvělých zoomů. Není rok 2017, ale 2023. Takže tu vlastně máme relativně starý objektiv a z honby za senzací se dnešní článek mění na „má stále co nabídnout?“ O to to bude možná zajímavější.

První, co dostal tento objektiv za trest, je změna nářadí. Před lety jsem jeho manuální variantu zkoušel na tehdy dosluhující Sony A7 II, kterou záhy vystřídala A7R III. Ta byla mojí jedničkou až do letošního ledna, kdy dorazila nová Sony A7R V. Byl jsem zvědav, jak si objektiv poradí s 2,5× vyšším rozlišením, a musím říct, že je mu to asi tak nějak jedno – 24, nebo 61 Mpx nehraje roli.

Hodně mě zajímalo, jak se bude chovat automatické ostření. Musím zhodnotit, že vlastně dobře nebo alespoň přesně – a rychle. Pokud si vybavím 20 mm od Sony, ta bude rychlejší, ale záleží na vás, jestli to za vyšší cenu stojí. Na cvakání svatebních skupinek nebo architektury je to asi jedno. Funguje dobře i na video, ale za předpokladu, že nepoužijete originální zvuk nebo ho sejmete externím mikrofonem.

Motorek totiž dělá bzzz, bzzzzz a to nemají mazlíčci rádi, aspoň ne ve videu. Pokud je člověk zvyklý pracovat s nativními skly Sony nebo manuálními specialitami, každý zvuk motoru vás vrhne o nějaký ten pátek zpátky. Je skvělé, že ono bzzz je jen krátké, že objektiv nedělá při každém ostření bzzz, bzzzz sem tam. To ale může být dáno mým novým foťákem a není nikde psáno, že na starším modelu nebude bzíkat více. Jak píšu vždycky – vyzkoušejte to.

Když si ale uvědomíte, že FíRIN v manuálu má i vypínatelné klikání clony, tak vám ten rozdíl v designu dojde okamžitě. MF verze je především pro videotvůrce, kdežto AF verze je více zaměřená na fotografii. Když mi secvakly tyto rozdíly, říkal jsem si, že začnu znovu, ale pak mi došlo, že stačí navázat na pět let starý text. I přes to, že byly velmi rozdílné světelné podmínky, ostrý charakter objektivu je patrný na první pohled. Pamatuji si dokonce, jak jsem valil oči z té ostrosti při srovnání s Loxií. Nakonec vyhrála v pomyslném souboji díky kresbě mimo zaostřenou oblast a díky kompletně mosaznému tělu.

Tady je taktéž tělo kovové, v kombinaci s plastem, takže o robustnost nemá smysl strachovat se. To se projeví i v trochu vyšší hmotnosti, oproti konkurenci Sony. Ještě k tomu manuálnímu ostření nutno podotknout, že sice převzal zobrazení zaostřené vzdálenosti, ale díky absenci mechanického přepínače a mechanismu klasického odsud – potud je manuální ostření jen takové to „jako manuál“, tedy „by wire“, takže ostřicí kroužek slouží jen jako nekonečný pro dávání povelů motoru, proto zvuky nepřestávají ani při volbě MF.

Pojďme si to shrnout. Máme tu AF objektiv 20 mm za dobře stanovenou konkurenceschopnou cenu. Jeho starší brácha je v manuálu, má hezčí filmařskou sluneční clonu, a pokud točíte video, je naprosto tichý. Autofokus je zase ideál pro nás lenochy a akční fotografy, ale trochu to bzíká. Autofokus je přiměřeně rychlý, není to žádný lenoch, ale v roce 2023 existují rychlejší objektivy, otázkou je, zda je potřebujeme pro oblast, kterou fotíme.

Vyzkoušel jsem i dýchání – proostření sem tam, než zaostří v hodně zešeřelé místnosti proti oknu, na dalších objektivech – černých, na pracovním stole. Na obou tělech, co tu mám. Zde se rozdíl v pohádkovém ostření nové A7R V oproti staré A7R III úplně smazal, objektiv hledal a lovil no obou úplně stejně. Jen v novém hledáčku s trojnásobným rozlišením jsem to viděl jasněji. Jakmile jsem došel k oknu a prohodil obě těla, bylo to nové, pocitově svižnější, ale jelikož se jednalo o roh vedlejší věže, asi mě to nijak neomezuje.

Musím tedy vydat nějaký závěr. FíRIN je skvělý objektiv v obou verzích, ale dopředu si rozmyslete, kterou verzi ve vztahu k videu využijete. Použitelné jsou obě, AF vydává zvuky a změna clony na foťáku taky. MF je tedy tichý, ale je manuální na věky věků. Cenový rozdíl mezi nimi je dle informací z webu na konci února kolem tří tisíc. Nejlevnější manuál koupíte za 18 tisíc, nejlevnější autofokus trochu nad 20 tisíc.

Manuál může ale stát i 22 tisíc a auto až 23,5 tisíce. Zeiss Loxia 21 mm f/2,8 se v tuto chvíli pohybuje od 31 do 40 tisíc korun, Sony FE 20 mm f/1,8 G od 25 do 30 tisíc a konečně artová Sigma 20 mm f/1,4 stojí plus minus stejně jako Tokina, ale váží dvakrát tolik. Nativním zoomem 16–35 mm GM nebo 12–24 mm GM nemá smysl se vůbec zabývat, neboť ceny těchto dokonalých skel atakují hranici 80 tisíc korun.

Design hovoří pro manuální verzi, která je při focení akčních momentek hůře použitelná, ale dá se potrénovat. AF verze ostří přesně, světelně jsou na tom oba stejně. Jedná se o malé objektivy, i oproti Sony je o kousek menší, ale díky vyššímu poměru kovu je těžší. Hodíte jej tedy do tašky a nezabije vás to, ale do kapsáčů bych ho nechtěl. Sigma je cítit všude i v kufru auta, ale u Sigmy je to vždy kombinací hromady skla a kovu, navíc je ze všech nejsvětelnější.

Když zvážím všechny okolnosti, asi bych volil tak, jak jsem již několikrát zmínil. MF pro video, AF pro foto. Oba vykreslí zcela evidentně informace i z čipů s velkým rozlišením. AF funguje dobře, abych použil finální odpovídající příměr, ale není nijak pomalé. V nízkém osvětlení a při tvrdém protisvětle ho dokážete vycukat, ale to dokážu i se svým 35mm GM, když budu chtít. Ostření bzučí, ale za tu kresbu, bokeh a ostrost to určitě stojí.

Pokud jste zrovna v rozpoložení, že by to na letošní sezonu něco širšího chtělo, zkuste ho a jděte do něj. To sklo se vyplatí a díky dobré kresbě z něj při vysokém rozlišení vyřežete pro sociální sítě několik menších ohnisek. Pokud používáte Capture One na převod formátů RAW, dejte si pozor na přiřazení profilu. Z nějakého důvodu totiž fotky dostanou přiřazen profil objektivu od Sigmy i přesto, že přímo profil na FíRIN od Tokiny tento program má. Jakmile jej změníte na správný, korekce zafunguje přesně tak, jak očekáváte, a vše je v pořádku. Tak přeju doširoka hezký jaro všem.

Celý článek najdete v dubnovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!