Leica je zcela zaslouženě značkou kvality. Platí to i o jejích digitálních přístrojích řady S, středoformátu v těle zrcadlovky, a SL, bezzrcadlovce s elektronickým hledáčkem. Co pod svou bytelnou slupkou schovávají, vám prozradíme v dalším díle seriálu o legendách z dílny značky Leica
Text: Kryštof Korč, Centrum FotoŠkoda, www.fotoskoda.cz, foto: Leica
Digitální legendy značky Leica
Pod značkou Leica si většina z nás jako první vybaví malý dálkoměrný fotoaparát, první kompaktní přístroj, který dovolil fotografům po celém světě zachycovat snímky tiše, nenápadně a na kinofilmový materiál. Fotoaparáty, od kterých je dodnes odvozen kinofilmový formát obrazového pole a které je dodnes možné pořídit v digitální podobě. Nejsou to ale jediné legendární přístroje z této stáje.
Leica již od sedmdesátých let vyrábí i zrcadlovky: řadu známou jako Leica R a Leicaflex. Tyto přístroje dlouho nepatřily k parametrově nejzajímavějším, ale platily za nejodolnější fotoaparáty své doby. Po přelomu tisíciletí byla produkce modelů R ukončena, a ačkoli jsme se nedávno dočkali úžasné M10, R10 se zřejmě nedočkáme nikdy. Namísto toho ale máme na trhu fotoaparáty S a SL.
Odklon od řady R je více než logický, tato analogová série byla specifická velmi strohou konstrukcí a absencí autofokusu a optické stabilizace, díky tomu si ale zachovala právě onu příslovečnou, vysokou odolnost. Na její poslední dva modely bylo možné nasadit digitální záda, ale systém R jako takový byl až do svého konce analogový. Oproti tomu jsou modely S již plně digitální.
Celý článek si můžete přečíst v červnovém vydání FotoVideo!
Více z obsahu vydání najdete zde.