Leica je v historii fotografie opravdovým pojmem a pro mnoho fotografů i jakýmsi životním stylem. Proč to tak je a čím si tento německý výrobce vysloužil celosvětové uznání? Na to se podíváme blíže.
Historie této populární a dnes již kultovní značky se začala psát již v polovině 19. století, v roce 1849 byl založen optický institut Carlem Kellnerem, který se věnoval vývoji a výrobě mikroskopů. O několik let později v roce 1864 začíná v institutu pracovat Ernst Leitz, nadějný mechanik, který získal zkušenosti na stáži ve švýcarské společnosti vyrábějící hodinky.
Leitz se postupem let stal ředitelem společnosti a jeho jméno se objevilo roku 1869 i v oficiálním názvu Ernst Leitz – Optische Werke – Wetzlar, zatím se však stále bavíme o společnosti, jejímž hlavním zaměřením je výroba mikroskopů a související optiky. V roce 1900 tak Optický institut produkoval 4000 mikroskopů ročně a zaměstnával 400 osob, o deset let později již byly tyto počty dvojnásobné. Ve stejné době nastupuje do společnosti také Oskar Barnack, který posléze proměnil celý svět fotografie.
Právě Barnack stál za zrodem fotoaparátu Leica. Byl inženýrem, který rád trávil volný čas v přírodě a jeho koníčkem byla zároveň fotografie. Ovšem tehdejší fotoaparáty byly všechno možné, jen ne kompaktní. Ostatně, když si vybavíte klasickou velkoformátovou kameru s přední a zadní standartou, asi byste se nechtěli s něčím podobným vláčet po horách. V případě středního formátu nebyla situace o nic lepší, ačkoli se u něj nepoužíval deskový film, ale svitek 120, stále se jednalo o poměrně velké přístroje.
To byly vlastně hlavní důvody pro vznik první Leicy – potřeba mít po ruce fotoaparát, který můžete schovat do kapsy, ale zároveň nabídne všechno to, co uměly tehdejší násobně větší aparáty. Barnack na to šel chytře a sáhl po filmu, který již byl v dané době jakýmsi standardem.
Pro fotografování si vybral kinofilmový formát, který se používal při natáčení videí, perforovaný pás se používal v kamerách na výšku, tedy výsledná velikost jednoho políčka byla 18 × 24 mm. Barnack otočil orientaci filmového pásu, takže mohl využít větší plochy 24 × 36 mm a celý fotoaparát postavil právě kolem tohoto média.
Výsledkem byl přístroj označovaný jako UR-Leica, jednalo se o první prototyp, který se dočkal dalšího vývoje, v roce 1923 bylo vyrobeno celkem 31 předprodukčních kusů testovacího modelu Leica-A, který měl sloužit pro...
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!