Digitalizace filmového pásu je jednou z cest, jak se podívat na exponované fotografie. Klasický mokrý proces v temné komoře totiž nemusí být vždy efektivní (zvláště u velkých zvětšenin) a digitální postprodukce je vhodným řešením.
Samotná digitalizace negativů je pak možná de facto dvěma způsoby – jedním z nich je prosté přefocení filmového pásu pomocí digitálního fotoaparátu a následná úprava jednotlivých snímků v počítači.
Předpokladem úspěchu při tomto postupu je volba vhodného objektivu, adekvátní osvětlení, které je homogenní a dokáže tak rovnoměrně prosvítit fotografovaný negativ a v konečném důsledku i software pro úpravu digitalizované fotografie.
Druhým používaným způsobem je skenování filmového pásu. V tomto případě je pak možné opět volit z několika různých technologií, které se liší nejen výstupní kvalitou, ale také časovou náročností a mnohdy i náklady.
My se tentokrát podíváme právě na skenery a jejich možnosti, v případě fotografování filmu totiž velmi záleží na dostupné technice, která nemusí být vždy levná, nebo na kutilských schopnostech fotografa, pokud by si chtěl vyrobit svépomocí „přefocovací digitalizační stanici“.
Ačkoli je možné pomocí skeneru digitalizovat jak negativní, tak inverzí diapozitivní film, nejčastěji se skenují právě negativy, a to jak černobílé, tak i barevné. Ještě před dvaceti lety nebyl problém koupit digitální filmový...
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!