Zdzisław Beksiński – polský malíř, grafik, jevištní výtvarník a architekt, tvůrce monumentálních obrazů v barokním a gotickém duchu, představitel polského symbolismu, surrealismu a modernismu.

Zdislav Beksiński se narodil ve městě Sanok v jižním Polsku. Jeho otec Stanisław byl zeměměřič a jeho matka Stanisława, rozená Dworska, byla učitelka, která příležitostně kreslila nebo malovala akvarelem. Dědeček Władysław byl architekt a pradědeček Mateusz, revolucionář z roku 1863, zakladatel továrny na vagóny.

Za německé okupace Beksiński studoval nejprve na obchodní škole v Sanoku a později na tajném gymnáziu. Naučil se hrát na klavír. V roce 1947 získal maturitu v oboru matematiky a fyziky na chlapeckém gymnáziu v Sanoku a poté se zapsal na Fakultu Architektury Technické univerzity v Krakově. V průběhu studia se pak 30. dubna 1951 oženil se Zofií, rozenou Stankiewiczovou.

Po ukončení studí roku 1952 zůstal kvůli pracovnímu nařízení v Krakově, později se přestěhoval do Řešova. Několik let pracoval jako stavbyvedoucí, avšak tuto práci nenáviděl, a proto se v roce 1955 vrátil i se ženou do Sanoku.

V této době se začal zajímat o uměleckou fotografii, fotomontáž, sochařství i o malbu. Své skulptury a reliéfní obrazy vytvářel ze sádry, kovu či z drátu. 26. listopadu 1958 se mu narodil syn Tomasz a od roku 1959 až do 70. let Beksiński pracoval jako designér v továrně autobusů Autosan, založené jeho pradědem. Obvykle pracoval na částečný úvazek, po zbytek času se věnoval umělecké tvorbě. V jeho fotografiích a později i malbě se objevovala témata jako například vrásčité tváře, krajiny a objekty s velmi hrubou texturou, kterou se snažil zdůraznit (obzvlášť manipulací se světlem a stínem), morbidní motivy jako znetvořená panenka bez tváře, portréty lidí bez obličeje nebo s tváří v obvazech. Poté se ve své tvorbě zaměřil na malbu, která byla z počátku abstraktní, ale po roce 1960 se v jeho tvorbě objevuje vliv surrealismu. Roku 1960 odmítl nabídku stipendií Guggenheimova muzea.

Zdzisław Beksiński –24. února 1929, Sanok, Polsko – 21. února 2005, Varšava, Polsko.

Už máte únorové FotoVideo?

Podívejte se, co v něm najdete...

Vybírejte z únorového vydání časopisu FotoVideo a hlavně si ho kupte:

ROZHOVOR: LUKÁŠ BÍBA

Nejraději fotí vlastní reportážní věci, ale stejně většinu z nich pouštím do redakce.

OSOBNOST: OTAKAR METLIČKA

Povídáme si s vítězem 19. ročníku Fotografa roku o jeho cestách a speciálních koníčcích.

ROZHOVOR: JIŘÍ JIROUTEK

Učím fotografy, aby necvakali, ale tvořili.

ROZHOVOR: EDUARD GENSEREK

„Keď som fotil na juhozápade Etiópie rituálne súboje tamojších kmeňov, hned …“.

SOUTĚŽ: NAŠE STOPY

Zúčastnili jste se této speciální japonsko-české soutěže? Přinášíme výsledky.

PRAXE: FOTOGRAFICKÉ PRÁVO

Poradíme, jak dobře a bezpečně uzavřít licenční smlouvu. Fotografové pozor!

TECHNIKA: TISKÁRNA CANON PIXMA PRO-200

Chcete také mít radost z vlastnoručně vytištěných fotografií? Tak si přečtěte náš test.

FOTOGRAF ROKU: TÉMA „DVA“ VYHODNOCENO!

Najdete svůj úspěšný snímek mezi třiceti nejlepšími? Fotograf roku jede na plné obrátky.

… a samozřejmě dalších minimálně dvacet zajímavých článků!

Výhodné je si nechat posílat FotoVideo až domů!

A zase máme pro vás další dárky k celoročnímu předplatnému FotoVideo. Udělejte si radost (a také vašim blízkým?) na dalších dvanáct měsíců! S naším předplatným opravdu ušetříte. Vybírejte dle chuti, ale rychle, dárků je dost, ale některé jen v omezeném množství! Předplaťte si nás natrvalo, nebo si vyzkoušejte, zda nás chcete odebírat po jednom či dvou či třech či šesti či dvanácti výtiscích. Jak se vám to bude líbit. Ale s delší dobou předplatného klesá jeho cena a dárek je k novému, celoročnímu předplatnému.

Vybírejte si na našem webu:

http://www.ifotovideo.cz/rubriky/predplatne/

Mít doma kvalitně tištěný časopis FotoVideo každý měsíc o den dříve, než se objeví ve volném prodeji na stáncích a v prodejnách, a ještě k tomu za cca 60 % jeho normální, prodejní ceny, to už se fakt vyplatí! Šetříte tak své peníze s námi!