Minifolio | Specialista tématu měsíce: Němý pohled – Iva Dufková

Publikováno: 11. června 2019 | autor Redakce
1807kachny---ledce464.jpg

Iva vystudovala střední zahradnickou technickou školu a doplňkové pedagogické studium na Karlově univerzitě v Praze. Působila jako učitelka odborných předmětů a praxe na zahradnické škole v Kopidlně, poté jako zahradní architektka, v současnosti je vychovatelkou v domově mládeže v Jičíně. K jejím nejoblíbenějším žánrům patří focení zvířat, ale zároveň si ráda oťukává i jiná témata a posouvá hranice svého snažení.

1704hucul652-b.jpg

Ahoj Ivčo, v první řadě bych ti chtěla poděkovat za rozhovor pro náš časopis FotoVideo.

Ráda bych se tě zeptala, jak dlouho fotíš a které žánry tě baví?
Já děkuji za oslovení. Je to pro mě čest a vážím si toho. Mám pocit, že fotím jen chvíli. Ale už to bude asi šest let. Živí mě práce s lidmi a útěky do přírody jsou pro mě jako terapie. Focení zvířat je pro mě nejzajímavější. Pokouším se zachytit alespoň mžiky z jejich života. Učím se od nich. Je mi s nimi strašně dobře a focení je spíš vedlejší produkt. Na prvním místě je zážitek. Ráda ale fotím i jiná témata a žánry. Občas si schválně naordinuji focení, z kterého mám ostych a nejsem si při něm jistá.

Mezi tvé práce patří i velmi oblíbené série fotografií z mravenišť. Můžeš mi říct, jak takové focení probíhalo? Neměla jsi strach?
Mravenci lesní obsadili nemalou část naší zahrady. Nejdřív jsem z toho nebyla nadšená, protože na jejich (kdysi naše) území nebylo radno vstupovat. Ve vteřině mě vyštípali. Ale po desítkách hodin ležení u nich si na mě asi zvykli a tolerují mě. Začala jsem si o nich shánět informace, zajímají mě a fascinují. Snažím se proniknout do jejich světa, nebýt jen u nich, ale být s nimi. Jsou chvilky, kdy mám pocit, že mi pootvírají dveře svého života. Jsou vynalézaví, chytří, nekompromisní a velmi zranitelní. Mravence fotím při každé příležitosti. A i když zrovna nevznikne kvalitní fotografie, vždy mi to přinese něco nového do mojí mravenčí skládanky.

Ale k jádru otázky: Focení probíhalo občas velmi „bolavě“, byla jsem po dlouhém ležení u nich celá rozlámaná − jako ten mraveneček ve známé pohádce − a strach z nich se změnil v to, abych nějakému neublížila nebo ho nezalehla.

Celý článek si můžete přečíst v červnovém vydání FotoVideo! Více z obsahu vydání najdete zde.

fotovideo-06-2019-vizual-v6-1000px.jpg

Právě vychází
fv05-24-obalka-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.