Marek Musil - Autor Burning Man Collection fotil na Kubě
Když v devadesátých letech ve svém rodišti formoval různé hudební kapely, málokdo by hádal, že za pár let jednou provždy vymění bubenické paličky za fotoaparát. „Fotil jsem zpoza bicí soupravy průhledy mezi činely lidi tancující pod pódiem. Nic pořádného z toho nebylo, jen takový bizarní soubor mániček a dredatých holek, “ říká k tomu Marek Musil. Když ho bohémský život přestal bavit, odcestoval do Izraele, kde strávil tři roky… samozřejmě s fotoaparátem. Pořídil tam nejen spoustu cestovatelských fotografií, ale také dokumentoval noční život na izraelských párty.
Text: Ing. Rudolf Stáhlich a Redakce
O Markovi...
Návrat z Izraele
Kroměřížský rodák se poté z Blízkého východu nevrátil na Hanou, ale do Prahy, kde začala jeho kariéra profesionálního fotografa. Zpočátku pracoval jako asistent reklamních fotografů, díky souhře šťastných náhod se ale několikrát dostal také do New Yorku, kde nasbíral spoustu cenných zkušeností, zejména v módní fotografii. Americké portfolio mu po návratu domů otevřelo cestu do magazínů, jako jsou Elle, Harper’s Bazaar a jiné. Módní a reklamní fotografietak v současné době tvoří gros Markovy profesionální tvorby.
Za mořem
Ve Spojených státech se Marek Musil věnoval také podvodní reklamní a portrétní fotografii, což je velmi specifický žánr, který je v našichpodmínkách málo vídaný. Při pravidelných cestách na souostroví Florida Keys kromě odpočinku vytvořil obsáhlý soubor podvodních fotek Underwater Emotion.
Burning Man…
Jako téměř každý autor se Marek věnuje také volné tvorbě. Ta je v jeho podání aktuálně spojená s bizarním festivalem Burning man v USA a jeho „mimo americkými klony“ Midburn v Izraeli a Africa Burn v Jihoafrické republice. Postupně dokumentoval tyto tři vizuálně úchvatné akce, aby svou práci v roce 2017 zúročil několika autorskými výstavami a vydáním knihy Dustand Light – The Burning Man Collection
.…A móda
Jeho další dlouholetý cyklus Backstage of Prague Fashion Week mapuje zákulisí pražského týdne módy. Černobílými snímky zachycuje atmosféru módního světa tak, jak jej veřejnost obvykle nemá možnost vidět. Marek nezapomíná ani nahudební svět, kterému věnoval velký kus mládí, a přestože dnes už sám aktivně v žádné kapele nepůsobí, pravidelně fotí známé muzikanty na koncertech a hudebních festivalech.
A tak jsme si krátce popovídali: Po velmi úspěšné výstavě (alespoň dle mého soudu) tvých snímků z festivalu Burning Man pokračuješ ve velkém tempu. Jak se ti fotilo na Kubě?
Ano, je to tak, soubor Burning Man Collection, který jsem přivezl do Prahy už minulý rok, je pořád dost sledovaný. Asi taky proto, že jsem letos po loňské úspěšné výstavě v Nikon Gallery soubor dokončil a letos ho uzavřel vydáním knihy a další výstavou, která v Praze odstartovala celoroční šňůru výstav. Momentálně je výstava na severu Moravy v opavské galerii, na podzim ji povezeme do Plzně a zatím to vypadá, že koncem roku i na Slovensko do Bratislavy. A jak se mi fotilo na Kubě? Tam jsem byl před třemi roky, už pár let nosím v hlavě jeden nápad, a to havanský bizarní kabaret pro turisty Tropicana. Moje kubánská kamarádka Zaira v tomhle kabaretu hrála v orchestru na flétnu a její otec tam pracuje 25 let jako ochranka. Spoustu jejich přátel − umělců a tanečníků z Havany − kabaret Tropicana živí a je to pro ně fenomén. Tak mě napadlo nafotit tam stejný soubor, který už osm let dokumentuji v zákulisí pražských Fashion Weeks. Kabaret je vlastně obrovská zahrada, kde každý večer na několika pódiích tančí 150 tanečnic. Není mezi místními tajemství, že více než polovina tanečnic jsou převlečení kluci, transvestiti a homosexuálové, kteří si tak vydělávají na živobytí. Na Kubě je tohle pochopitelně tabu, protože komunistický režim tohle zakazuje, takže turisti koukají na estrádu a pějí ódy na temperamentní kubánské ženy. Tohle téma jsem tam při první návštěvě jel obhlédnout. Další věc, kterou jsem chtěl mít na fotkách, je tvář samotné země. Kuba se dost rychle mění, takže jsem to chtěl ještě zaznamenat. Fotil jsem hlavně v Havaně. Tohle město mě zajímá nejvíc.
Dívám se na tvé snímky i z pohledu člověka, který na tom slavném ostrově dokonce před mnoha desítkami let pracoval. Je Kuba ještě pro nás a profotografy tak překvapující a šokující?
Máš pravdu, za posledních pár let se Kuba stala destinací, kam jezdí dokonce i Američani. Z Floridy tam lítá letadlo a jezdí tam i loď, Kuba zažívá velký turistický boom. Kubánská vláda dovolila lidem částečně podnikat, takže podle mě tam teď probíhá ta nejposlednější fáze komunismu, kdy se lidi okrádají navzájem, okrádají turisty a celkově to tam je dost šílené. Myslím si, že pro fotografa, který tam jede fotit konkrétní téma, to je pořád stejně zajímavé jako před lety, když tam ještě nebylo tolik turistů.
Kam se chystáš dál v rámci svých velkých cesta co bereš s sebou za vybavení?
Téma Kuby mám na dlouho, takže tam plánuji další dva fototripy v průběhu dvou let. Aktuálně připravuji cestu do Indonésie na jeden malý ostrůvek vedle Bali, kde chci pokračovat ve focení pod vodou, které jsem dělal před lety na Floridě. K mé stálé technice − foťák Nikon D850, zoomy 24−70 mm a 70−200 mm a pevné objektivy 35 mm a 50 mm − a ještě přibude podvodní pouzdro na Nikon. Mám rád značku Ikelite, která mi vyhovuje a do které používám pevné sklo 20 mm.
Budu se moci těšit na nějakou další krásnou výstavu?
Ano, mimo projekt Burning Man, který si žije svým vlastním životem a cestuje po republice, připravujeme s Nikonem krásnou výstavu na festivalu Colours of Ostrava. Bude to ukázka z mého souboru Backstage of Prague Fashion Week a tímto bych na ni chtěl všechny čtenáře pozvat. Fotky budou na obrovských plachtách v nadživotní velikosti a budou krásně vlátv prostoru.
Portálové řešení od Sabre s.r.o.