Kniha: Stanislav Pokorný – Fotografie

Velmi jednoduchý název pro tak velký počin. Ale v jednoduchosti je síla. Až si tuto tři kilogramy vážící, téměř třistastránkovou knihu půjdete koupit, nemylte se, nevyšla v některém ze světoznámých nakladatelství pověstných svými obřími formáty, ale opravdu a pouze vlastním nákladem autora.

Dokonce neobsahuje žádné reklamy ani inzeráty sponzorů, jak je v některých současných publikacích obvyklé či nezbytné. Ano, je to pořádný kus krásné tiskařské, grafické a polygrafické práce – a to hlavní vás čeká teprve uvnitř.

Radost mi Stanislav udělal už tím, že mě zařadil mezi těch několik přátel, kterým dovolil napsat několik řádek do úvodu. Tím se mé napjaté očekávání samozřejmě ještě umocnilo a ta největší radost čekala při předání a odhalení prvních stránek.

Člověk se nejen díky velikosti doslova zaboří do prohlížení velkých fotografických formátů, pozornost střídá jeden výstižný citát vedle druhého, popisy a krásně graficky zvolené dvoustrany nabízejí autorův svět v různých prostředích i obdobích. Standovy série z cest po Jizerkách, Normandii i Toskánsku znám velmi dobře, obdivuji jeho zátiší i zadumané krajiny a těžko se přikláním k černobílým, či citlivě barevným obrazům. Nechybí panoramata umístěná taktéž mistrovsky. Je to zážitek!

O knize

• STANISLAV POKORNÝ – FOTOGRAFIE
• Vydání: první, 2024
• Vydal: Stanislav Pokorný, Na Proutkách 281, 250 73 Radonice
• Tisk: Typodesign, České Budějovice
• ISBN 978-80-11-04339-1

Doslova tím potvrzuji řádky hlavní předmluvy, kterou krásně a bez zbytečných expresně/impresivních výrazů sepsal Ladislav Šolc. Kdybych něco rád vytrhl z jeho slov, tak asi toto: „Fotografie Stanislava Pokorného v sobě nesou tuhle absolutní hodnotu divákovi libé a blízké výtvarné harmonie. Rádi se na ně díváme.

My, kteří máme bohatší zkušenost s obrazem, ale i ti, kteří jen mají rádi ‚něco hezkého‘, aniž by prošli velkým kunsthistorickým školením, či dokonce zkušenostmi vlastní umělecké praxe. A občas do nás tenhle autor ďábelsky, poněkud ‚beethovenovsky‘ šťouchne. Překvapí. Zaskočí diváka. Zneklidní – ale neodradí. Naopak. Ještě více nás zaujme a důvěrněji se k nám přiblíží…“

Víte co? Bez další spousty vět a vysvětlování ji mohu ze srdce doporučit. Ostatně jsem to v závěru své krátké předmluvy v této knize napsal:

„Stando!

Tak buď takový pořád!

Ale ty stejně budeš, viď!

Tahle tvá kniha to dokazuje.“

Celý článek najdete v dubnovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!