Dana Kyndrová – černobílá svědectví o lidech a jejich světech

„Pokud jde o dokumentární, respektive humanistickou fotografii, vidím její hlavní perspektivu v ucelených projektech, které se věnují určitému tématu. Říkám tomu vizuální literatura. To však vůbec neznamená, že bych zavrhovala jednotlivé fotografie.“ Dana Kyndrová

Text: Petr Šálek, www.artmagazin.eu, foto: Dana Kyndrová

Černobílé humanistické fotografii se Dana Kyndrová (* 1955) věnuje už od mládí. Rozhodující byl přitom rok 1975, kdy s rodiči pobývala půl roku v africkém Togu a svým malým fotoaparátem Canon 7 s průhledovým hledáčkem zachycovala dění a život jeho obyvatel.

Fotografie z tohoto pobytu později vydala v publikaci Algerie-Togo společně se snímky z Alžírska od své matky, fotografky a novinářky Libuše Kyndrové. Matčin vliv a zájem o veškeré lidské bytí, vnímavost a empatie, spolu s citem pro zachycení správného okamžiku vytvořily ideální předpoklady pro úspěšnou profesní dráhu jedné z dnes nejuznávanějších představitelek a propagátorek české dokumentární fotografie.

Její cesta k fotografii jako profesi ale nevedla přímo. Po absolvování studia francouzštiny a ruštiny na Filosofické fakultě UK v Praze nejprve působila jako pedagožka na vysokých školách. Teprve v roce 1992 fotografie definitivně zvítězila a Dana Kyndrová se stala fotografkou a později i kurátorkou na volné noze. Od té doby její snímky získávají ocenění, jsou vidět na mnoha výstavách a v obrazových publikacích.

Většinou na film a od roku 2012 na digitál zachytila nespočet působivých fotografických svědectví reflektujících její...

Celý článek najdete v dubnovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!