DALIBOR STACH – fotograf, který už 39 let chybí…

Vzpomínka na fotografii. Na fotografii v době, kdy fotografie byla ještě voňavá. Na zavřené dveře do koupelny se smaltovanou cedulkou NERUŠIT, kde probíhal ten čarovný proces vyvolávání negativů, který v očích malého dítěte budil zdání až černomagického kouzlení. Na sladkoslanou vůní ustalovače a vývojky, která se linula bytem, na černou Plastimat vývojnici pod proudem vody v umyvadle s ukrytým tajemnem výsledku a v neposlední řadě na sušící se negativy nad vanou. Na rozprostřené fotografie po modrém koberci v obývacím pokoji, ať už při jejich retušování perem, skalpelem a černou tuší, nebo při výběru na výstavu, či kolekce k odeslání na fotografickou soutěž někam do světa.

Citace Daniel Stach: „Jsou to vzpomínky na výlety do okolí Ostrova, kdy si táta fotil předem naskicované podklady pro své fotografie, nebo spíše fotoobrazy, ze kterých pak následně v temné komoře svá díla tvořil. Jsou to vzpomínky na návštěvy kolegů fotografů a vášnivé debaty o čem jiném než o fotografii. O světle, atmosféře a sdělení fotografie. A bohužel jsou to vzpomínky staré už 39 let.“

Dalibor Stach (1936—1982) se narodil v Tisovci, avšak od roku 1945 až do své smrti žil a působil v Ostrově. V sedmdesátých a počátkem osmdesátých let patřil k nejen naší, ale i světové špičce ve výtvarné fotografii.

Ze světových i našich salonů a soutěží získal nepřeberné množství cen a nezřídka těch hlavních.

Byl čestným členem mnoha významných světových fotoklubů, a to i ve městech jako jsou New York, Stockholm, Sydney, Varšava a v mnoha dalších. Byl rovněž dlouholetým členem Svazu československých fotografů, který byl zakladatelem a zaštiťující organizací mnoha fotosoutěží v tehdejším Československu.