Zlatá a modrá hodinka

Vydáme-li se ke kořenům slova fotografie, úplně na počátku najdete řecká slova fotos  - světlo a grafé – kreslení. Zřejmě nejvýstižnější popis toho, co fotograf se svým fotoaparátem skutečně dělá - kreslí světlem. A nejkrásnější obrazy světlo vytváří v době zlaté a modré hodiny. Co je vlastně zlatá hodina a jak s ní souvisí modrá hodina?

MILAN SAMOCHIN - Východ slunce nad přehradou

Během každého dne můžeme pozorovat několik druhů náladových osvětlení. Díky pohybu Země a slunce, vidíme různé zabarvení slunečního světla. Od studeného namodralého  až k teplému a měkkému světlu. Různé druhy světla jsou vhodná pro různé fotografické žánry.

MONIKA SANDROVÁ - Vyšehradská

Zlatá hodina je charakteristická pro první a poslední hodinu přirozeného slunečního světla – tedy těsně po východu a těsně před západem Slunce. Měkké a teplé ranní nebo podvečerní světlo se svým spíše difúzním charakterem je ideální pro fotografování portrétů, náladových fotografií krajiny, architektury a zátiší. Světlo prochází větší vrstvou atmosféry, proto je intenzita přímého záření nižší a větší část osvětlení pochází z odraženého nepřímého světla od nebe. Slunce těsně nad obzorem vytváří dlouhé stíny a zvýrazňuje strukturu.

JANA ŠČIGELOVÁ - Na vlně

Modrá hodina je, dá se říct, opakem hodiny zlaté. Nastává zhruba hodinu před východem a po západu slunce. V tuto dobu je slunce nízko pod obzorem ale jeho svit již vyzařuje na oblohu, i když není vidět sluneční kotouč. Obloha má tmavě modrou až nafialovělou barvu, která ještě budí zdání noci a její jas má přibližně stejnou intenzitu, jako jas umělého osvětlení budov a ulic. V tuto dobu vytvoříte nejkrásnější noční fotografie uměle osvětlené architektury, nebo noční krajiny.

RADEK HORTENSKÝ - Večer na nádraží

Své fotografie vkládejte zde.