Ptáci v zimě

Fotíte rádi ptáky? A krmíte je v zimě? Sníh, led, mráz a nedostatek potravy, zabije každý rok velké množství ptáků. Obzvlášť teď, když napadl sníh, je shánění potravy pro ptáky složité. Není tedy od věci se zamyslet, zda jim v zimě můžete život trochu ulehčit. Když jim nachystáte krmení, mnohým z nich zachráníte život. Za to získáte úžasnou podívanou a příležitost k focení. Napomůžete tomu, že i vaše letní focení a pozorování budou úspěšná a drobní pěvci z naší krajiny nezmizí.

LIBOR JIŘINEC - Vrabec v pozoru

Vděční vám budou ptáci, kteří s námi žijí po celý rok, i ti, kteří k nám přilétají jen v zimě. Pravidelným plněním krmítka se také nabízí možnost vyfotit druhy, které u nás v létě neuvidíte, nebo které musíte v létě těžce hledat.

Mezi nejčastější návštěvníky krmítek patří: kos černý, vrabec domácí a polní, pěnkava obecná a jikavec, sýkora koňadra, modřinka, babka a lužní, zvonek zelený, hrdlička zahradní, datlové, žluny, sojka, straka, brhlík lesní, mlynařík dlouhoocasý, stehlík, konopka a čečetka zimní, dlask tlustozobý, holub domácí, poštolka, racek chechtavý, havran polní, kavka, chocholouš, strnad, čížek lesní, hýl, šoupálek, červenka a strakapoudi.

Ptákům pomůžete semeny, ovocem, bobulemi nebo tukem (lojem), což jim dodá dostatek energie k přečkání zimy.

Druhy vhodných krmiv:

-olejnatá semena: (len, mák, řepka, slunečnice, proso, čirok)

-tzv. zadina: méně kvalitní zrno odpadající z mlácení obilí

-sušená semena plevelů: (bodláky, kopřiva, merlík, lebeda, pastuší tobolka, lopuch, jitrocel, bršlice kozí noha)

-sušené bobule: dřišťál, jeřáb, břečťan, svída, zimolez, růže šípková, ptačí zob, jeřáb muk, rakytník, trnka, černý bez, střemcha, hloh - většinou pro hmyzožravé ptáky (pěvušky, slavíci, špačci, šoupálci) 

-sušená semena zeleniny i ovoce: (okurková, tykvová, melounová, jablečná, hrušková, lísková, ořechy, lesní bukvice)

-vysazený živý plot: se směsí křovinatých dřevin plodících drobnější bobule přetrvávající na keřích dlouho do zimy, je vždy dostupná ptačí spižírna

Semena mohou být škrobnatá (pšenice, oves, ječmen, kukuřice, pohanka) nebo olejnatá (slunečnice, mák, len, řepka, mastňák habešský, ořechy). Do krmítka je lze dát celé, drcené i šrotované. Ořechy a semena a mohou být čerstvá nebo sušená (nepoškozená a dobře skladovaná). Poškozená olejnatá semena a ořechy rychle žluknou, a když jsou skladována v teple, vlhku a na světle, zplesniví – tím v nich vznikají aflatoxiny, které jsou pro ptáky velmi jedovaté. Vždy tedy dbejte na to, aby krmivo bylo suché. Pokud namokne krmivo na krmítku, seberte jej, krmítko vyčistěte a nasypte nové.

Někteří ptáci si pochutnají i na mase. Na čerstvých nebo zmrzlých zdravých odřezcích, případně i na vařeném mase (bez soli a koření!).

Hmyzožraví ptáci v zimním období preferují vysoce tukové krmivo v podobě tukových závěsů nebo lojových koulí obsahujících i různá semena. Ptákům se také nabízí různé kousky tuku nebo loje, ty však nesmí být solené, kořeněné, přeškvařené nebo zažloutlé.

Všežraví a hmyzožraví ptáci jsou v zimě vděční i za sušené ovoce, hlavně jablka, různé bobule a hrozinky, které jim dodávají energii z cukru. Ovoce dáváme do krmítek celé (nakrájené se příliš rychle kazí). Sušené ovoce je také vhodné, ale nesmí být konzervované oxidem siřičitým.

Nevhodné krmivo způsobí zimou oslabenému ptačímu organismu těžké zažívací problémy, které mohou skončit až bolestivou smrtí. Čím tedy ptáky rozhodně nekrmit? Do krmítek nepatří zbytky našich jídel – sůl i koření jsou pro ptáky jed. (Jeden krystal soli na rohlíku je pro ptáčka velikosti čížka smrtelnou dávkou). Nebezpečné může být i staré pečivo, které může obsahovat bakterie a plísně.

V zimě může zabíjet i voda v miskách. Ptáci se rádi koupou, a když mají v krmítku misku na pití, ponoří se do ní i v chladu, následuje zápal plic a smrt.

Krmítka nestačí jen doplňovat, měla by se i pravidelně čistit, alespoň vodou. Zamezí se tak infikování ptáků nemocemi.

BARBORA BLAHOVÁ - Ptačí budka

ČÍM KRMIT, ABYSTE PŘILÁKALI KONKRÉTNÍ DRUHY?

Sýkorka modřinka, pěvuška modrá, sýkora koňadra, pěnkava obecná, sýkora uhelníček, sýkora parukářka, zvonek zelený, dlask tlustozobý, čížek lesní, šoupálek krátkoprstý, žluna šedá a zelená: nejraději zobou olejnatá slunečnicová semena, ale zavděk vezmou i jinými – prosem, konopím, lnem, mastňákem, mákem, řepkou, drcenými ořechy, drcenými sušenými bobulemi, lojovou směsí nebo směsí pro hmyzožravé ptáky. S výjimkou sýkorek, kterým se nejvíc zavděčíte lojovým závěsem, sezobou semínka z krmítek, ale i ze země.

Konopka obecná, stehlík obecný, vrabec polní: v krmítku i na zemi si pochutnají na drobných semenech (proso, mastňák, řepka, len, sezam), drcených burských oříšcích nebo lojové směsi.

Vrabec domácí: sezobe vše, co vrabec polní, ale ze všeho nejraději má pohanku. Lákají ho také ovesné vločky a slunečnicová semena.

Brhlík lesní: Kvůli ovesným vločkám a slunečnicovému semenu pravidelně sypanému do krmítka přiletí i z velké dálky.

Kos černý, drozd kvíčala, brkoslav severní: jsou ptáci, které přilákají sušené bobule, jeřabiny, šípky, sušené ovoce a jablka. Nejraději jeřabiny a šípky, nepohrdnou ani hrozinkou. Do krmítka zaletí i pro ovesné vločky (suché nebo namočené v oleji) a drcené ořechy. Ovoce sezobou na větvích i na zemi. (Jedinou výjimkou je brkoslav severní, ten ovoce a bobule sezobe, jen pokud jsou přivázány na větvičkách stromů a keřů. Z krmítka si je nevezme ani v období největšího hladu.)

Labuť velká: krmí se zásadně na vodní hladině a na rozdíl od malých pěvců jí trocha soli v potravě nevadí – voda ji rozpustí na přijatelnou úroveň. Uvítá tvrdší pečivo nalámané na kousky, vařenou zeleninu a obilniny.

Pěnkava jikavec, hrdlička zahradní: pochutnají si na ovesných vločkách, obilném šrotu, drcených burských oříšcích, slunečnici, konopí a sušených drcených bobulích. Hrdlička jako jeden z mála našich ptáků má ráda i hrách a kukuřici.

Strakapoud velký, sojka obecná: v zimě rádi lojový závěs, semena slunečnic, lískové a jiné ořechy, sušené bobule a obilí – vždy v krmítku.

JAK PTÁKY KRMIT

Zásypy (na zemi): Ideální je zásyp zastřešit šikmou stříškou, která se na jedné straně dotýká země. Poskytnete tím ochranu zásypu před vlhkostí a zvýšenou dosedací plochu pro ptáky.

Krmítka: U krmítek je třeba, aby stříška měla dostatečný přesah, aby do krmiva nepršelo, či nepadal sníh.

Tukové závěsy, lojové koule: Umístění závěsů je vhodné volit v blízkosti porostu, nebo přímo na něm (pod ním). Keře a stromy poskytnou ptákům ochranu a pocit bezpečí. Ptáci tak mají potravu dostupnou a nemusí přelétávat volné prostranství.

Krmítka či závěsy by měly také být v dostatečné výšce – zhruba 1,5 metru nad zemí nebo výš. Takto umístěné krmítko poskytuje dostatečnou ochranu před predátory (kočkami) – ptáci je včas uvidí a stihnou odletět. Zásyp do výšky umístit nelze, ovšem je možné ho umístit do blízkosti keře, nebo přímo pod keř, aby měli ptáci vyvýšené útočiště nadosah.

Doplňování krmítka je vhodné podle návštěvnosti tak, aby ptáci měli dostatek energie zvláště na přečkání noci a po probuzení, aby mohli doplnit energii po spánku.

Další informace, triky, nápady a návody můžete najít například na stránkách České společnosti ornitologické a pro foto - inspiraci nahlédněte do galerie článku.

ROMANA KROUPOVÁ - Ptačí svoboda

Autori všech fotografií jsou soutěžící Fotografa roku.