Fotograf roku v přírodě

Samostatná, nebodovaná kategorie soutěže, kde počet vložených snímků je omezen na 50. Tématem je naše příroda -  divoká, krásná, zadumaná a díky člověku také ohrožená. Příroda nabízí miliony neopakovatelných záběrů. Většinou vybíráme ty krásné a líbivé. Ale často narazíme i na záběry smutné a deprimující. Někdy není jiná možnost než se smutkem odejít, ale někdy máme možnost pomoci. Třeba tak jednoduchou věcí jako fotografií a GPS souřadnicemi.

Řeč je o krajinných pastech.

Nevinně vyhlížející past

Krajinné pasti. Nezabezpečené kanály, jímky na silážní šťávy, žumpy, přírodní koupaliště nebo hasičské nádrže stojí život mnoho zvířat, někdy i lidí.

Kolmé stěny jsou překážky, které jinak šikovné ropuchy nejsou schopny překonat

Mnoho nádrží je pastmi. Černými dírami, které nasávají všechno živé. Někdy jsou zapomenuty v krajině, v zemědělských areálech, jindy všem na očích na návsích. A každý den a každou noc zabíjí. Do doby, než dojde k nápravě nebo destrukci. Jejich hlavní zbraní jsou kolmé stěny, které nedovolí tonoucím se živočichům vylézt na pevninu.

Skokan

„Poprvé jsem viděl černou díru. Jímku na močůvku u hnojiště na jižní Moravě. Byla temná, lepkavá a smradlavá. Bylo teplé září a docela sucho. Přeletující vlaštovky se pokoušely lovit mouchy nad hnojištěm a zalétaly také nad jímku. Ty mladé, neopatrné nebo nezkušené se možná pokoušely i napít. Střet se zrádnou kapalinou končil nešťastně. Havarovaly a utopily se. Kolmé stěny neumožnily vylézt zmítajícímu se ptákovi. Při bližším pohledu jsem spatřil minimálně deset dalších, utopených letců.

Dnes už je jímka několik let zajištěná sítí. Díky stížnostem občanů na úřadech.“ Radomír Studený

Čolek horský

Neopatrné vlaštovky jsou jen špičkou ledovce. Největší nebezpečí tyto pasti představují pro obojživelníky, kteří lákáni vodou a chutí se rozmnožovat bezhlavě skáčou do těchto mnohdy posledních vodních ploch v okolí. Po páření však zjišťují, že už se nedokážou dostat ven. A tak umírají, hlady nebo se prostě utopí… a s nimi i jejich nově počatá mláďata, larvy nebo pulce. Přicházíme tak o dvě generace obojživelníků naráz. Každý rok a to všude po celé ČR. Obojživelníků máme v naší krásné krajině už tak dost málo. A stále více jich ubývá.

Extrémně podvyživení skokani, smutná realita pracovníků ochrany přírody

Nejen kolmé stěny představují pro obojživelníky nebezpečí. Čím dál větší zarybnění nádrží se stává další hrozbu. Především pro pulce, larvy a čolky, kteří jsou chutnými sousty pro různé druhy ryb. Nová generace je tak díky kolmým stěnám bez možnosti útěku. V neposlední řadě pak život v nádržích ovlivňuje i špatně naplánované čištění. Ať už ze strany obce nebo občanů, kteří chtějí tyto vodní plochy využít k rekreaci. Mnohdy tak nová generace obojživelníků končí spolu s vypuštěnou vodou v korytě potoka, kde nejsou schopni přežít. V horším případě pak trpí popáleninami od chemie používané k čištění.

Čolek horský

Přitom se z těchto jatek se může stát prospěšný a hezký klenot. Vody je v krajině čím dál méně a tak dobře zabezpečená požární nádrž nebo koupaliště můžou představovat přesně ten potřebný biotop pro přežití obojživelníků. Mnohdy čistá, křišťálová voda a blízkost k lidským sídlům mohou z těchto vodních biotopů dělat skvělá místa pro výlety za pozorováním našich nejpodivuhodnějších živočichů.

Rosnička zelená

Pomoci jim může každý z nás. Třeba tím, že až půjdete za svými fotografiemi kolem takového místa, zkusíte tonoucí nebo vyhladovělá zvířata zachránit. Často stačí položit do nádrže větev. Obojživelníků je tak málo, že každý zachráněný jedinec se počítá!

Příklad amatérského a levného zabezpečení, které zachraňuje stovky životů ročně

Nebo pokud o  takové nádrži víte a chcete pomoci, můžete nainstalovat koberec, prkno nebo rampu, které pomou zvířatům vylézt na souš. Nebo alespoň přispějte přidáním fotografie a zapsáním polohy těchto objektů do celostátní mapky:

https://www.google.com/maps/d/edit?mid=136qHm4x_QT_qN9NmIqj1PF9y-xgJX3N7&usp=sharing

Užovka podplamatá

Oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Libereckého kraje se snaží postupně nebezpečné nádrže na svém území zabezpečit a zvířata tak zachránit a plánuje projekt následně postoupit i do dalších krajů ČR. O všech nádržích ale vědět nemůžeme a tak se každá pomoc, i v podobě zapsání nádrže do mapy, hodí!

Ropucha obecná

Co napsat závěrem? Snad jen, že nejen zvířatům mohou krajinné pasti ublížit a nezabezpečené kanály, jímky, žumpy a hluboké nádrže nás nemusí připravit „jen“ o naši zvířenu. Až tedy někdy příště půjdete kolem vzpomeňte si, že Vy, Váš mobil i fotoaparát a pár minut Vašeho času může hlavně zvířatům velmi pomoci.

Záchrana ropuch obecných z nádrží, bohužel je často pozdě...

Autorem fotografií je soutěžící FR Michal Šulc.