V minulém čísle FotoVideo jsme se podívali detailněji na tilt-shift objektivy, tentokrát se zaměříme na univerzálnější skupinu širokoúhlých modelů. Jejich nabídka se za poslední roky značně rozšířila.
Pokud se budeme držet zažitého rozdělení objektivů na tři základní typy – širokoúhlé, standardní a teleobjektivy – pak můžeme říct, že skupina širokoúhlých objektivů zahrnuje všechny modely s ohniskovou vzdáleností do cca 35 mm. Delší ohniska se již řadí mezi standardní skla, jelikož nabídnou obrazové podání blízké vnímání lidským okem.
Do hry vstupuje také to, na jakém fotoaparátu je objektiv nasazen, respektive jak velký snímač je v digitálu osazen. Vzhledem k různým velikostem snímačů a s tím souvisejícím crop faktorem se může širokoúhlý objektiv proměnit ve standardní pouze odlišnou volbou aparátu.
Ohnisková vzdálenost vyznačená na objektivu je tzv. fyzická ohnisková vzdálenost, která se udává v kombinaci se snímačem velikosti kinofilmového políčka (24 × 36 mm), což je dáno zejména z historických důvodů, když byl kinofilm nejrozšířenějším typem média pro fotografování.
V současné době ovšem nemají všechny fotoaparáty snímač stejně velký, jako je velikost kinofilmového políčka = plnoformátový snímač. Jejich velikost variuje v různém rozmezí – většina z nich je menších, některé jsou však i větší. Při nasazení konkrétního objektivu na větší/menší snímač se nemění ohnisko, ale mění se úhel záběru a tím pádem je na fotografii větší nebo menší část scény zachycené na plnoformátovém snímači.
V důsledku této změny úhlu záběru se zavádí pojem efektivní ohnisková vzdálenost (někdy také přepočtená či ekvivalentní), což je ohnisková vzdálenost, jejímž úhlem záběru budete fotografovat při nasazení objektivu na menší/větší snímač. Zjistit tuto hodnotu je poměrně snadné, stačí ...
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!