Začněte fotit makro

Jaro je v plném proudu a to je ideální čas vyzkoušet makrofotografii. Pokud patříte k lidem, které makro láká, ale ještě jej nevyzkoušeli, právě vám jsou určeny následující tipy.

Jakou techniku vybrat

Určitě si říkáte, že když s makrem teprve koketujete, tak pouštět se rovnou do nákupu makroobjektivu je možná přece jen moc velká rychlovka.

Předsádkové čočky

Mnozí fotografové začínají makro předsádkou, což je v podstatě lupa, která se našroubuje na objektiv místo filtru a umožní vám o dost zmenšit vzdálenost, ze které budete fotit. Je to sice relativně levná varianta, ale vhodná pro ne příliš náročné fotografy. Žádný výrobce totiž při konstruování optiky nepočítá s tím, že do už tak složité soustavy objektivu přidáte ještě jednu čočku. Tomu pak odpovídají výsledky – fotky nejsou příliš ostré a především v okrajových částech záběru je snímek poznamenán množstvím optických vad. Makro předsádka je tedy vhodná pouze na občasné a velmi nenáročné použití.

Mezikroužky

Po první slepé uličce mnozí vyzkoušejí další – mezikroužky. Je to v podstatě tubus, který se nasazuje mezi tělo přístroje a objektiv. Umožní zaostřit na (mnohem) kratší vzdálenost, což je super, navíc v mezikroužku není žádná optika, takže nehrozí negativní vliv na kvalitu obrazu jako u předsádek. Úvahy mnohých fotografů se tedy dost často ubírají následujícím směrem: mám foťák, mám objektiv a pomocí mezikroužků se dostanu na požadovanou zaostřovací vzdálenost. Jenže právě tady je ten zakopaný pes.

Běžné objektivy totiž nejsou opticky konstruovány na to, aby odváděly perfektní službu i na krátkých zaostřovacích vzdálenostech, to je výsadou makroobjektivů. Použijete-li mezikroužky na běžném objektivu, nebude technická kvalita snímků valná. Opět budete narážet na množství obrazových vad a také na horší ostrost. Ke všemu se při focení budete potýkat s poklesem světelnosti zapříčiněnou mezikroužky a tzv. zvětšeným výtahem objektivu. Budou vám vycházet relativně dlouhé expoziční časy nebo budete nuceni zvýšit citlivost ISO… Mezikroužky jsou opravdu super, ale jsou určeny především pro použití s makroobjektivy, abyste dosáhli ještě většího zvětšení než se samotným makroobjektivem.

Makroobjektivy

Teprve s makroobjektivem to začíná opravdu fungovat. Makroobjektiv se od běžného skla liší hned v několika ohledech. Umí například zaostřit na velmi krátkou zaostřovací vzdálenost, takže jste schopni dosáhnout poměru zvětšení 1:1. To znamená, že fotografovaný objekt se promítne na obrazový snímač v životní velikosti. Tohle je jeden z poznávacích znaků makroobjektivů. Když se dočtete, že maximální poměr zobrazení je u daného objektivu například 1:2 nebo 1:3, jedná se s největší pravděpodobností o běžný objektiv, který má pouze upravenou minimální zaostřovací vzdálenost a termín Macro je na něm umístěn především z marketingových důvodů.

Zásadní rozdíl u makroobjektivů je v optické konstrukci. Ta umožňuje dosáhnout i při těch nejkratších zaostřovacích vzdálenostech maximální obrazové kvality snímku, dokonce i s použitím mezikroužků. Můžete se těšit na špičkovou ostrost a minimum obrazových vad. Naprostá většina makroobjektivů je vynikající i při větších zaostřovacích vzdálenostech, a protože většinou mají delší ohniskovou vzdálenost, jsou velice dobře využitelné třeba jako portrétní objektivy.

TIP: Makroobjektivy ve FotoŠkoda

Jak na to

Pro začátek určitě doporučujeme nějakou nehybnou scénu, protože jakýkoliv pohyb – v případě květin třeba závan větru – může vaše snažení zničit. Ale pěkně popořadě.

Jak nastavit foťák

Asi nejlepší cestou pro dosažení hezkých fotek je expoziční režim priorita clony, tedy na voliči režimů písmeno A, resp. Av. Máte totiž kontrolu nad nastavením clony, a tedy nad hloubkou ostrosti. Hloubka ostrosti je u makrofotografie vždy velice malá a ani nastavení většího clonového čísla ji příliš nezvýší. Proto doporučujeme to moc nepřehánět a používat raději nižší nebo střední hodnoty clony (např. f/5,6 až 8). Při tomto nastavení má objektiv optimální optické vlastnosti.

Pokud jste zvyklí mít nastavenou automatickou volbu citlivosti ISO, doporučujeme ji zde nepoužívat. Nejlepší možností je nastavit nejnižší nativní ISO (u většiny fotoaparátů je to 100 nebo 200, ale u některých přístrojů i 64), protože při takovém nastavení dosáhnete nejlepší kvality fotek. Vyšší ISO sice umožňuje použití kratších expozičních časů, ale to při focení statické scény ze stativu není potřeba. Naopak by se na snímcích objevil nežádoucí šum, což nepotřebujeme.

V každém případě je vhodné fotit do formátu RAW, který vám umožní snímky dále zpracovat v počítači a upravit například kontrast, sytost barev, projasnění stínů, vyvážení bílé a podobně. Fotky uložené ve formátu JPEG se už moc upravovat nedají, což je škoda.

Zaostřit a už je skoro hotovo

Správné zaostření je základním kamenem úspěchu. U statické makrofotografie se velmi často používá manuální zaostřování, protože je nejpřesnější. Stačí fotit přes displej (u zrcadlovek přes živý náhled) a obraz si dostatečně zvětšit. Pak už jen otáčením zaostřovacího prstence objektivu zaostříte přesně tam, kde má být obraz nejostřejší.

Můžete ale klidně použít i automatické zaostřování. V takovém případě je dobré zvolit nejmenší možný zaostřovací bod a umístit jej na požadované místo ve scéně. Určitě si také vystačíte se statickým zaostřovacím režimem (AF-S/One Shot), na statický záběr není kontinuální zaostřování potřeba.

Použijte stativ a dálkovou spoušť

Stativ je pro focení statických makro záběrů téměř nepostradatelný pomocník. Až na výjimky se budete téměř vždy setkávat s relativním nedostatkem světla. Budete mít trochu zacloněno, budete používat nízkou citlivost ISO, což samo o sobě stačí k tomu, že vám budou vycházet poměrně dlouhé expoziční časy. Pokud bude scéna nehybná a vy během expozice nepohnete fotoaparátem, budou fotky parádně ostré. Ale bez stativu se vám to povede jen velmi obtížně, moc nepomůže ani stabilizátor obrazu v objektivu. Dokonce nic nezkazíte tím, když stabilizátor úplně vypnete.

Abyste eliminovali jakýkoliv drobný pohyb nebo jen záchvěv fotoaparátu vzniklý stiskem spouště, je nejlepší používat dálkovou spoušť. Jestliže ji nemáte, nastavte na foťáku alespoň samospoušť, je to lepší než mačkat spoušť ručně.

TIP: Vyberte si stativ

Stativ je ale velice důležitý i kvůli kompozici. Při focení z ruky je správné komponování daleko obtížnější, než když celou scénu vidíte na displeji a v klidu si pohlídáte, jestli do záběru nezasahuje něco rušivého.

Tak jdeme na to

A je to, teď už nic nebrání tomu, abyste vyfotili svoje první makro fotky a měli z nich radost. Není to zase tak složité, jak by se mohlo zdát. Jestli si ale přece jen nejste úplně jisti, rádi se s vámi potkáme na kurzu.

TIP: Úvod do makrofotografie

Celý článek najdete v květnovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!