Vladimír Kysela: fotograf by měl jet na 100 %

Publikováno: 28. dubna 2023 | autor Redakce
01-kysela-macha-2016.jpg

V době, kdy jsem připravoval tento rozhovor k dalšímu zpracování korektorovi a grafikům, mi přišla pozvánka na vernisáž výstavy V krajinu tichou kráčí sen, která proběhla v neděli 16. dubna v Městské galerii na zámku v Doksech. Výstava neuvěřitelně aktivního fotografa Vladimíra Kysely potrvá až do 28. 5. 2023 a vy jste všichni zváni.

Uvedl ji slovy: „Za poslední dva roky se odehrálo mnohé. Skončilo covidové utrpení a my jsme se všichni – možná o to intenzivněji – vrátili k rozpracovaným projektům. Nejinak tomu bylo i u mě. Po ukončení literárního triptychu o Máchovi, Andersenovi a Exupérym jsem se pustil do projektů o známých malířích – Césaru Manriquem a následně o Williamu Turnerovi…“ Více se dozvíte v následujícím rozhovoru.

02-kysela-andersen-2017.jpg

Vážený pane Kyselo, jsem rád, že se nám konečně podařilo najít společný čas na rozhovor. Bude o příbězích? Někde jsem četl, že máte rád příběhy, přestože ve své tvorbě vycházíte z krajinářské tradice. Můžete to prosím vysvětlit?
Dobrý den, potěšení je na mé straně, moc si považuji příležitosti prezentovat svoji tvorbu zrovna ve vašem prestižním časopise. K otázce: jsem přesvědčený o tom, že úspěšné fotografie či obrazy vyprávějí příběh, že to není jenom pohlednice, byť technicky sebedokonalejší. Ve většině případů takové fotografie zobrazují nebo reprezentují nějakou událost či vnitřní příběh, ukrytý očím pozorovatele, aby podněcovaly k přemýšlení. Nezřídka formou zpracování vyprávějí také o dovednostech a zkušenostech tvůrce. Jinými slovy, technická dovednost, invence, inspirace a zpracovávané téma jdou ruku v ruce.

03-kysela-exupery-01-2019.jpg

Já jsem začínal jako standardní krajinář, ale protože mám za sebou malířskou minulost, táhlo mě to vždy o trochu dál než jen k záznamu prostoru a jeho nálady. Mám rád impresionisty a dost dlouho mi trvalo, než jsem přišel na to, jakou techniku focení vlastně používat, abych se jim dostal na dohled. Přirozeně jsem tak skončil u dlouhých expozičních časů a kontrolovaného švenku. Tuhle techniku, ICM (Intentional Camera Movement), také vyučuji na svých workshopech, které pořádám od roku 2018. Postupně jsem k ICM také připojil multiexpozici, ať už přímo v kameře nebo pak následně při postprocesu.

08-kysela-turner-02-2022.jpg

Další věc, kterou bych prosil upřesnit: od mládí milujete fotografování, ale pracoval jste převážnou část života jako manažer a k tomu se ještě zabýváte malbou. Co bylo a co je teď? V současnosti už jen fotografujete?
To je na dlouhé povídání ke krbu s dvojkou červeného… Ve zkratce: od dětství jsem maloval a bral jsem to až tak vážně, že jsem se několikrát marně pokoušel dostat na AVU. Nakonec jsem skončil na ČVUT, ale ještě dva roky docházel na kresbu na katedru architektury. Odmala jsem měl nicméně blízko i k fotografování díky svému strýci a později také tchánovi, se kterým jsem strávil nejeden víkend v temné komoře. Na tuhle analogovou dobu rád vzpomínám – negativů mám plnou skříň, asi jako každý fotograf.

01-kysela-macha-2016.jpg

Život po studiích mě přivedl do managementu mezinárodních firem, při kterém není zrovna moc času na malování, ale na focení to stačí a digitální doba tomu uvolnila stavidla. Do té míry, že ke konci pracovní kariéry už moje „fotografické já“ zcela spolklo to „manažerské já“. V současné době se tak věnuji pouze fotografii a fotografickým projektům a velkým obloukem se...


Celý článek najdete v květnovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!


fv05-23-web3.jpg

Právě vychází
fv04-24-obalka-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.