Adjustace fotografií

Publikováno: 28. ledna 2019 | autor Redakce
isteni.jpg

S příchodem digitální fotografie se částečně změnil nejen způsob práce, která se dnes neobejde bez kontrolování snímků na displeji, ale také způsob jejich prohlížení. Ostatně kdy jste naposledy viděli vytištěnou fotku z digitálu od někoho jiného než od profesionálního fotografa?

Pokud bychom si představili cesty fotografie v analogové a digitální podobě, pak bude hlavním rozdílem samozřejmě vznik fotografie jako takové. Dalším podstatným rozdílem je pak podoba takového snímku.
U analogové fotografie je obvykle výsledkem fyzický snímek, který držíte v ruce a je vytvořen buďto ve specializovaném minilabu, nebo svépomocí v temné komoře. U digitálních snímků je tento proces většinou mnohem kratší a končí zkopírováním z paměťové karty do počítače, odkud se fotky dostanou do všech možných i nemožných zařízení pouze v elektronické podobě.

Z logiky věci se tedy budou tiskem a následným vystavením fotek zaobírat především ti fotografové, kteří pracují s analogem – ostatně v jejich případě ani jiné cesty není, nepočítáme-li skenování negativu a následnou digitalizaci.

Vyrobit kvalitní zvětšeninu v temné komoře již dnes prakticky není problém, pravdou však je, že se to vyplatí především u černobílých snímků, které jsou pro výrobu jednodušší
a kdy máte i částečně větší kontrolu nad výsledkem než u těch barevných.

Výběr vhodného objektivu pro zvětšovák, fotografického papíru a potřebných chemikálií má samozřejmě na výslednou podobu zvětšeniny značný vliv. Je však pouze na vás, jakou cestou se vydáte, jelikož všechny kroky, které při zpracování provedete, jsou součástí vašeho rukopisu a dodávají vašim snímkům punc originality.

Ať už se rozhodnete pro výrobu svépomocí, využijete služeb minilabu, nebo dokonce půjdete cestou digitalizace negativu a následného inkoustového tisku, ve všech případech budete mít v ruce finální zvětšeninu, která je v čase poměrně stabilní
a maximálně vám po delší době vybledne vlivem UV záření.

Na zeď s ním!

Budeme-li se bavit o vystavování fotografií (ať už veřejně nebo pouze v domácím prostředí), mluvíme o snímcích minimální velikosti 30 × 40 cm, tedy přibližně formátu A3. Menší fotografie už neoslní diváka tak silně, jelikož jimi nebude tolik pohlcen jako u velkého formátu. Směrem k větším rozměrům pak samozřejmě roste také míra zaujetí, protože se zkrátka jedná o velký formát, který odhalí celou řadu detailů.

Ať už zvolíte jakoukoli velikost výsledné fotografie, měli byste jí poskytnout i adekvátní rám, ve kterém vynikne. Hotové rámy jsou dostupné v mnoha různých velikostech a určitě byste měli konkrétní model vybírat především podle rozměru zvětšené fotografie. Každý rám má obvykle dva rozměry – jednak je to celková velikost rámu a jednak formát snímku, pro který je rám vhodný.

Aby totiž mohla fotografie vyniknout, je třeba jí dát prostor – ten obvykle vyplňuje pasparta. Zjednodušeně řečeno je pasparta jakýsi vnitřní rám kolem fotografie, který bývá součástí zakoupeného rámu, nejčastěji v jednolité barvě.

Pasparta ve svém pravém slova smyslu je okraj uvnitř rámu, avšak tvořený vrstveným kartonem, v němž je vyříznut otvor pro rámovanou fotografii. Řez je navíc veden pod úhlem 45°, aby bylo dosaženo většího efektu provzdušnění.
pasparta-2.jpg

V praxi tvoří paspartu obvykle jen tenký kus papíru, který má tendenci se vlnit a příliš nedrží tvar, nemluvě o použitém papíru a většinou nerovnoměrném potisku černou barvou. Lepší variantou je tedy paspartu vytvořit svépomocí – de facto jediné, co potřebujete, je ostrý nůž, kovové pravítko a vhodný karton, z něhož paspartu vyrobíte.

Alternativně je možné celou fotografii podložit zvoleným kartonem a poté vložit celek do rámu. Nevýhodou tohoto řešení však může být situace, kdy se velmi lesklé fotografie přilepí na krycí sklo a vzniknou tak nehezké mapy, značně snižující estetický zážitek.

Na prostoru záleží

Jak bylo zmíněno výše, v případě výběru vhodného rámu je třeba mít na paměti, že fotografie potřebuje dostatek prostoru pro to, aby se mohla nadechnout a vyniknout. Na druhou stranu zde však platí jakási nepřímá úměra, která říká, že čím je snímek větší, tím méně volného místa v rámu potřebuje. Velké výstavní zvětšeniny formátu A1 se dokonce v galeriích vystavují jako bezokrajové tisky, které mnohdy ani nejsou zarámované. Avšak vzhledem k velikosti zvětšeniny není takové provedení na škodu, jelikož volné místo kolem snímku, které ho nechá vyniknout, tvoří v takovém případě samotná zeď, na níž je fotografie zavěšena.

Pokud se rozhodnete pro vystavování vlastních fotografií, pak by se nemělo jednat o zvětšeniny, které budou menší než formát A3 nebo A4 – pro tyto typizované rozměry najdete celou řadu vhodných rámů.

Zarámovat menší snímky také není problém, potřebují však výrazně širší paspartu anebo ještě lépe rám, který je sám o sobě široký a zajistí, že snímek nebude vypadat na stěně utopeně jako v případě tenkého rámu s užší paspartou.

Rámy dnes seženete z různorodých materiálů a v mnohém tvarovém provedení, pro fotografie byste určitě měli volit spíše jednoduché a jednobarevné úzké lišty. Snažte se vyhýbat lesklému zlatému či stříbrnému provedení, které působí lacině a ne příliš dobře. Naopak tmavý úzký rám je ideálním řešením pro černobílou fotografii. Barevné fotografie můžete doplnit jemnou pastelovou paspartou a rámem, který bude kontrastní k převládající barvě na fotografii.

Asi nejjednodušším řešením při rámování fotografií a obrazů obecně je tzv. klip rám, který sestává ze sololitové desky, podkládacího papíru, který může tvořit paspartu, a krycího plexiskla nebo skla. Pohromadě pak drží sklo a sololit malé pružné kovové klipy, jež slouží i k zavěšení na stěnu. Zejména velkoformátové fotografie nevypadají v takovém rámu vůbec špatně, potřebují však kolem sebe na stěně dostatečný prostor, aby mohly vyniknout.

Běžné velikosti hotových rámů

Nejběžnější rozměry hotových rámů většinou odpovídají také nejběžnějším velikostem fotografií, které si zvětšíte nebo necháte vyrobit.

Formát rámu Formát obrázku
9 × 13 cm 5 × 7 cm
10 × 15 cm 7 × 10 cm
13 × 18 cm 9 × 13 cm
15 × 20 cm (A5) 10 × 15 cm
18 × 24 cm 10 × 15 cm
20 × 25 cm 13 × 18 cm
20 × 30 cm 13 × 18 cm
21 × 29,7 cm (A4) 15 × 21 cm
24 × 30 cm 15 × 20 cm
29,7 × 42 cm (A3) 18 × 24 cm
30 × 40 cm 20 × 28 cm
30 × 45 cm 20 × 30 cm
40 × 40 cm 28 × 28 cm
40 × 50 cm 28 × 35 cm
40 × 60 cm (A2) 30 × 45 cm
50 × 50 cm 35 × 35 cm
50 × 60 cm 30 × 40 cm
50 × 70 cm 30 × 45 cm
60 × 80 cm 40 × 60 cm
70 × 100 cm 50 × 70 cm


V případě, že vaše fotografie nemá tradiční a užívaný poměr stran, takže by v rámu neseděla uprostřed, nebojte se dát jí i více prostoru na jedné straně. Obvykle se tak děje u spodního okraje, kde je volného místa více, zatímco horní a okrajové části pasparty jsou o něco užší – pamatujte na to, že tyto tři okraje by měly mít vždy shodnou velikost/šířku.

5 tipů pro perfektní rámování

1. Vyberte správnou velikost
Zvažte, zda se váš snímek objede bez pasparty, nebo ji naopak bude potřebovat, a podle toho zvolte velikost rámu.
Obecně platí, že větší formáty (přibližně od 30 × 40 cm) paspartu nepotřebují, menším bude rozhodně slušet.

2. Zvolte jednoduchý design
Fotografiím většinou sluší jednoduché a spíše úzké rámy bez zbytečných kudrlinek. Ve výběru barevnosti lišty
se držte při zemi a vyhýbejte se kýčovitým zlatým nebo příliš barevným rámům. Decentní tmavá barva nebo přiznaná kresba dřeva bude mnohem vhodnější. Levné klip rámy sice fotografiím také sluší, ale nijak jejich estetickou hodnotu nezvýší.

3. Buďte precizní
Jestliže se rozhodnete vyrobit si pro fotografii paspartu – jedno či pravou, nebo falešnou –, buďte velmi pečliví a přesní
při vyměřování a usazování pasparty a fotografie do rámu. Mnohdy je totiž i pouhý milimetr posunutí špatným směrem velmi viditelný.

4. Fixujte
Jakmile budete sesazovat rám, fotografii, paspartu a sklo, nezapomeňte vše pořádně a dostatečně zafixovat. Plácnout fotku mezi sklo a zadní desku je čistý amatérismus. Menší snímky fixujte oboustrannou lepicí páskou alespoň v rozích nebo po okrajích.
Větších snímků už se vyplatí i celoplošné podlepení. Zabráníte tím zvlnění snímku a také jeho posunu při pověšení na háček.

5. Čistota na prvním místě
Stejně jako nechcete mít otisky prstů na čočkách objektivu, nechcete je mít ani na zarámované fotografii nebo krycím skle.
Při práci a především při manipulaci s fotografií používejte rukavice, abyste nezanechávali otisky. Případný prach z fotky
nebo pasparty je pak vhodné ofouknout balonkem nebo stlačeným vzduchem.

spona-na-euroklip-1.jpgSpona, která drží pohromadě klip rám, má vedle pružného výseku i otvor, který je možné využít k zavěšení rámu na háček.

dreveny.jpgZejména u menších formátů fotografií je vhodné používat buďto tenký rám s širší paspartou, anebo naopak zvolit variantu bez pasparty, ale s opravdu širokým rámem.

Příprava fotografie na zarámování se většinou neobejde bez oříznutí zbytečných částí fotopapíru, případně kompletního ořezu pro vložení snímku do pasparty. Nejrychlejším řešením je použití velmi ostrého zalamovacího nože, alternativně můžete použít i řezačku na papír – sice se jedná o vyšší investici, ale řez je přesnější a práce mnohem rychlejší. Nezapomeňte také na kovové pravítko, nejen že lépe zatíží podklad, ale nehrozí jeho poškození při řezání.

pasparta-1.jpgRozhodnete-li se pro tvorbu pasparty, neobejdete se bez zalamovacího nože, kterým můžete vyříznout přesný otvor do kartonu. Samotná pasparta by měla být spíše z tlustšího kartonu, který může mít nejen různou barvu, ale také může být vytvořen jako různobarevný sendvič – vnější strany jsou obvykle tmavé a mezi nimi je tlustší světlá část. Pravá pasparta je seříznutá v úhlu 45°, o což se můžete také pokusit, je ale třeba mít pevně fixované kovové pravítko a ideálně na něm mít vodítko pro nůž, abyste mohli vést jednolitý a přesný řez skrze karton. Jednodušší cestou je samozřejmě řez kolmý, který sice není tolik efektní, ale účel plní shodně.

lepidlo.jpgJakmile budete mít připravenou oříznutou fotografii i paspartu, zkuste si vše nanečisto spasovat, zda vám všechny linie lícují, jak mají. Poté přichází ke slovu fixování fotografie k zadní desce rámu. U menších snímků postačí kousky oboustranné lepicí pásky, u větších formátů se doporučuje celoplošné podlepení. V tomto směru vám velmi usnadní práci lepidlo ve spreji, které je určeno právě pro tyto příležitosti – kupříkladu 3M Photo Mount. Vyhněte se lepidlům na vodní bázi, snímek se totiž v místě podlepení značně zdeformuje a zvlní, což je nežádoucí.

rukavice.pngPři práci s fotografií, paspartou a sklem je vhodné používat ochranné bavlněné rukavice, díky nimž nebudou na lesklých površích ulpívat otisky vašich prstů. Mimoto je samozřejmě třeba také důkladně vyčistit krycí sklo v rámu. K tomu nejlépe poslouží čistič na sklo a hadřík, který nepouští vlákna. Pomoci si můžete také stlačeným vzduchem nebo jemným štětečkem, s jehož pomocí se zbavíte jemného prachu, vzniklého při řezání papíru.

 


Právě vychází
fv04-24-obalka-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.