Proč se zajímat o barevný gamut

Co je barevný gamut, pravděpodobně tušíte. Proč je ale důležitý, to už nemusí být úplně jasné. Když k tomu přidáme záměr reprodukovat na fotografiích reálné barvy, tak už je třeba o rozsahu barev něco málo vědět.

Není to tak dávno, co jsme se podrobněji věnovali fotografickým monitorům, konkrétně ve FotoVideo 9/23. Při té příležitosti jsme zmiňovali právě barevný gamut, který je jedním ze základních parametrů při výběru monitoru, který má sloužit k úpravě fotografií, respektive jakékoli práci s barvami.

O barevném gamutu se logicky bavíme v okamžiku, kdy se jedná o zařízení určené k reprodukci obrazu nebo k jeho zaznamenání, nejčastěji je to v praxi monitor, respektive obrazovka, avšak může to být i tiskárna, která také reprodukuje obraz na fyzické médium. Vždy se tedy jedná o vlastnost zařízení, nikoliv o vlastnosti souboru, jako je například fotka. Ta je však také zaznamenána nějakým zařízením, které má definovaný gamut.

A co vlastně gamut je? Je třeba začít trošku šířeji: existuje jistým způsobem definovaná množina barev, barevný prostor, a barevný gamut je vyjádřením toho, jaká jeho část (rozsah) je dosažitelná / zobrazitelná na daném zařízení. V běžné praxi se pojmy barevný prostor a gamut často zaměňují, avšak nezpůsobuje to nedorozumění, i když reálně je gamut pouze procentuálním vyjádřením toho, jakou část definovaného barevného prostoru zařízení pokrývá.

V zásadě nám totiž jde o to ukázat, co jsme vyfotili, a to buď na monitoru, nebo na vytištěné fotografii. Tu jsme pravděpodobně upravili na monitoru, který by měl být schopen zobrazit stejný rozsah barev, jaký jsme zaznamenali. Pokud nebude konzistence barevného podání dodržena v celém řetězci od pořízení až po vytištění snímku, budeme pravděpodobně koukat na nepřesné barvy.

Pole plné barev

Nejčastěji se s informací o barevném gamutu pracuje logicky u monitorů, které jsou primárním nástrojem pro zobrazení fotografie při úpravách. V technických parametrech monitoru pak obvykle najdete informaci o tom, jaký barevný gamut jeho obrazový panel zvládne pokrýt a z jaké procentuální části.

Pokud bychom chtěli takové barevné pokrytí nějakým způsobem jednoduše vizualizovat, stačí zavést číselné hodnoty do diagramu, který je nejčastěji zobrazen jako trojúhelník s různě barevnými vrcholy (červená, zelená a modrá), přičemž uvnitř trojúhelníku jsou pak všechny další kombinace těchto tří barev. Nejčastěji je gamut zobrazen na podkladu barevného prostoru označovaného jako CIE XYZ (CIE 1931), který zahrnuje všechny člověkem viditelné barvy.

O třech barvách to bude téměř vždy, jelikož barevný prostor RGB je nejuniverzálnějším a nejčastěji používaným, mimo jiné i proto, že je téměř identický s tím, jak vnímáme barvy lidským okem. Charakteristické pro něj je skládání barev za účelem vzniku dalších odstínů, tedy aditivní metoda. Druhý nejznámější barevný prostor se označuje CMYK a je určen výhradně pro...

Celý článek najdete v prosincovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!