Připraveni na zpracování barevného filmu?

Takzvaný mokrý proces, tedy vyvolání filmového materiálu a následně pak vyvolávání finálních fotografií, má pravděpodobně většina z nás minimálně v teoretické, častěji však i v praktické rovině v malíku. Obvykle se to ale týká černobílých filmů, a pokud zvažujete stejný postup i v případě toho barevného, připravte se na několik zásadních rozdílů.

Vše začíná již výběrem konkrétního filmového materiálu pro fotografování. Rozlišují se obvykle čtyři různé skupiny filmů – jednak je to materiál negativní a inverzní (diapozitiv), kdy první jmenovaný po vyvolání poskytne negativ s následnou tvorbou pozitivního obrazu, kdežto u druhého jmenovaného je výsledkem obraz pozitivní, tedy určený k přímému prohlížení bez nutnosti dalšího zpracování.

Druhou podstatnou vlastností filmu je jeho podání barev – buďto budeme pracovat s filmem černobílým, který nabídne širší škálu přechodů a nese s sebou specifickou estetiku a práci se světelným kontrastem, anebo sáhneme po filmu barevném, který umožňuje asi nejpřesnější zachycení reality kolem nás.

Po výběru filmu a jeho exponování přichází druhá nejdůležitější část celého procesu vzniku fotografie, a to je vyvolání filmu, respektive fotografií. Rozdíl mezi negativním a pozitivním filmem z pohledu zpracování je v podstatě pouze v použitých chemikáliích pro vyvolání a ustálení. Ovšem při rozboru postupu u černobílého a barevného filmu již najdeme rozdílů více.

V dnešní době se již většina postupů standardizovala a prakticky všichni výrobci filmů doporučují pro jejich vyvolání konkrétní chemikálie a optimální teplotu. U černobílých filmů je situace o něco jednodušší a při práci v temné komoře můžete do značné míry a zároveň poměrně bezpečně experimentovat.

U barevných filmů byla situace zejména v začátcích jeho rozvoje a popularity mírně odlišná, výrobci pro vyvolávání filmů používali různé procesy i chemikálie, takže nebylo vždy snadné film vyvolat v domácích podmínkách. Postupem času se však zpracování sjednotilo a již několik desetiletí se používá pro vyvolání barevného negativního filmu proces označovaný jako C-41 – původně představený Kodakem, později se stal jakýmsi standardem a používají jej prakticky všichni výrobci filmů. Pokud byste pracovali s barevným diapozitivním filmem, je třeba zvolit jiný proces, který nese označení E-6.

Rozdíly mezi filmy

Z logiky věci je jasné, že mezi černobílým a barevným filmem nebude rozdíl pouze v jeho zpracování, ale také v jeho složení, které je příčinou odlišného zpracování při mokrém procesu i při následném zvětšování a vyvolávání fotografií.

Filmový pás je v obou případech složen z několika různých vrstev – v případě černobílého negativu je na nosné médium nanesena...

Celý článek najdete v říjnovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!