S Petrem Šálkem se na našich stránkách setkáváme poměrně často, jen ten „nenápadný“ přenos jeho bohatých fotografických zkušeností na naše čtenáře se nám dosud příliš nedařil. Ale povedlo se. Také cestujete a chodíte rádi po horách? A máte je rádi za úsvitu i v podvečer? Tak si počtěte…
Petře, rád tě vidím v praktické roli v našem časopise. Nedávno ses vrátil z Alp. Jezdíš tam často, z čehož vyplývá, že je to tvá oblíbená fotografická lokace, že?
Focení v přírodě mě všeobecně baví, ale nejsem zaměřen na žádné specifické místo. Kamkoliv jedu, foťáky vždy beru s sebou. Jsem protipól přístupu Josefa Sudka (se kterým se samozřejmě nechci srovnávat), ten se vracel mnohokrát na stejné místo a trpělivě čekal na optimální světelné podmínky.
Já si zvolím trasu a na ní se nechám překvapit, co fotograficky zajímavého mi nabídne. Každá lokace vyžaduje jiný přístup, například na Menorce jsou velmi zvláštní skalnaté útesy a úchvatné pohledy na moře. Vnitrozemí na Sicílii je hornaté s množstvím historických míst.
Pohledy na člověkem utvářenou krajinu umožňují grafické pojetí fotografií. Letošní návštěva rakouských Alp byla zase o něčem jiném. Pohledy na horské masivy, tající ledovce a mohutné vodopády vás prostě uchvátí a musíte tu nádheru zachytit.
Pokud se nepletu, tak jsi před cestou říkal, že si trochu odlehčíš. Nemyslím teď jen od peněz, ale prý sis pořídil lehčí vybavení. Co jsi měl s sebou a jak ses s novou výbavou „popral“?
Poslední léta fotografuji digitálně s fotoaparáty Nikon. Delší dobu jsem byl spokojen s Nikonem D750, ale před odjezdem do Rakouska jsem si pořídil o něco lehčí Z5 (foto 7127). S pomocí adaptéru FTZ II lze i s ním bez problémů využít všechny objektivy.
Vzhledem k tomu, že mám v ruksaku objektiv 16 mm a dva zoomy 24–120 mm a 70–300 mm, nelze o velkém odlehčení mluvit. Všechny objektivy kromě 16 mm (kde to není možné) mají jako ochranu před mechanickým poškozením UV filtr. Výhodou je, že není potřeba používat...
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!