Petr Jan Juračka – Druhá šance na osmu

Publikováno: 6. května 2023 | autor Redakce
pjj-manaslu-2022-nikonz30-4610-edit.jpg

Říká se, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Já tomu uvěřil a sám sebe přesvědčil, že voda jistě ustoupila a tentokrát ten brod půjde přejít tam i zpět. Staré rčení mělo pravdu, řeka byla vskutku k nepoznání. Jen voda neopadla, ale přišla povodeň.

pjj-manaslu-2022-nikonz30-7399-edit.jpg

Jaká je to pošetilost chtít lézt na ty nejvyšší hory planety! Dýchat tam, kde už není co. A vidět tam, kde je toho k vidění příliš. Pro fotografa není krásnější krajiny než obří Himálaj, to bájné pohoří, které si bere, co se mu zachce, a které dává jen zřídka. Už zase jsem fotografoval na samém okraji mezi nejistým bytím a nevyhnutelným koncem všeho.

Na místech, kam se dostane jen málokdo, kde se člověku tají již tak těžký dech. Až tam vysoko, kde se to všechno děje, až tam nahoru se ale podívá jen ten, kdo opravdu moc chce, aniž by mnohdy věděl proč. Z nějakého nepochopitelného důvodu v touze vidět a zažít „to“.

pjj-manaslu-2022-nikonz7ii-9346-edit.jpg

Ze stejného důvodu, pro který jsem zapomněl, jak jsem před rokem děkoval za bezpečný návrat do nížin vrtulníkem. Zapomněl jsem na omrzliny, na poruchu zraku, bolest hlavy i výškovou nemoc a zatoužil po druhé šanci na osmou nejvyšší horu planety – Manáslu (8163 m n. m.).

Naše první noc nad tři kilometry proběhla v Bhimthangu (3701), spali jsme najednou o 1100 metrů výš než předchozí noci v Surki Khole (2626). Obával jsem se bolesti hlavy, ale naštěstí jsem se nemohl věnovat svým obavám plně.

pjj-manaslu-2022-nikonz30-2051-edit.jpg

V okolí nenápadné vesničky ležící na rozsáhlém plató se vyskytují nebývalé krásné hory, z nichž jedna získala díky sněhovým a kamenným polím výraz naštvané gorily. Fotil jsem postupně skoro všechny okolní kopce nasvětlené zářícím úplňkem hluboko do noci. Spal jsem celkem dobře a to mi udělalo radost.

pjj-manaslu-2022-nikonz30-5672-edit.jpg

Hned druhého dne nás čeká přechod sedla Larkya La, jsem na to připravený. Když jsme sedlo s Trávou přešli v dešti a větru, cesta vedla ještě dlouho po ledovcové moréně, aby nás záhy dovedla k jezeru, jehož barvu jsem si jako hydrobiolog vysvětloval dlouho. Doslova krystalicky čisté ledovcové a doslova šmoulově modré pleso. Tohle být v Tatrách, mají to Slováci na ...


Celý článek najdete v květnovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!


fv05-23-web3.jpg

Právě vychází
fv06-24-obalka-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.