Papoušek žlutouchý – happy end z kolumbijských And

Naše příroda nevzkvétá. Tento parafrázovaný citát Václava Havla by se dal bohužel rozšířit na celou planetu. Světový úbytek biologické rozmanitosti je zjevný. Ačkoliv jak vám chci ukázat v tomto článku, i tady lze občas narazit na příběhy se závanem optimismu.

Tento bude o papouškovi žlutouchém, který se stal vinou člověka tak vzácným, že se koncem 20. století mělo za to, že již vyhynul. Když už to vypadalo, že jeho jméno rozšíří seznam druhů, které člověk poslal na věčnost, přišla dobrá zpráva. Skupině vědců se podařilo v kolumbijských Andách vypátrat patrně poslední přežívající skupinu čítající 81 jedinců.

Text a foto: Libor Veicenbacher, Facebook, Instagram

Na voskoni

Papoušek žlutouchý nakonec nenásledoval své vyhynulé příbuzné jako aru kubánského, papouška karolinského nebo papouška překrásného a nastoupil na nejistou cestu k záchraně. A co vůbec způsobilo, že se tento atraktivní, více než 40 cm dlouhý papoušek dostal na pokraj své existence? Odpověď asi správně tušíte, protože je do značné míry univerzální: destrukce prostředí a lov.

Papoušek žlutouchý málem doplatil na to, že je velmi úzce vázaný na jeden rod palmy, známý pod jménem wax palm, česky voskoň. Druh Quindío wax palm (Ceroxylon quindiuense) je dokonce národním stromem Kolumbie. Pokud byste však očekávali, že se jím stal kvůli tomu, že by hojně rostl po celé zemi, mýlili byste se. Osud této až 60 m vysoké palmy je podobně nešťastný jako osud papoušků.

Listy mladých palem se používaly při katolických oslavách Květné neděle, anglicky Palm Sunday. Každé Velikonoce tak životem zaplatila spousta mladých palem, které nepřežily odlistění. Podobně negativní dopad měla i přeměna půdy na pastviny a nadměrné spásání. Od roku 1985 jsou tito největší zástupci palem na světě naštěstí chráněni zákonem (alespoň na papíře), což se pozitivně odrazilo i na populaci yellow-eared parrots.

Palma totiž papouškům poskytuje jak jejich hlavní zdroj potravy, tak i domov. Ve skrytu jejich roztřepených listů si hledají noční úkryt a v dutině štíhlého kmenu si budují ve výšce 25 až 30 metrů nad zemí svá hnízda. Voskoně jsou prostě jejich život. Pokud zmizí tito štíhlí obři, zmizí spolu s nimi také jejich upovídaní zeleno-žlutí obyvatelé.

O našich setkáních

Poprvé jsem se s papoušky žlutouchými setkal v roce 2015 při své druhé cestě do Kolumbie. Dostal jsem tip, že v lesích nedaleko kolumbijského městečka Jardín přilétá...

Celý článek najdete v zářijovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!