Martin Dolinský: Focení byla láska na první cvak

Když jsem se díval na program podzimního FotoŠkoda Festu, nemohl jsem si nevšimnout krásně propracovaných krajin jednoho z lektorů. Tím byl právě Martin Dolinský, aktuálně hodně spolupracující se společností EIZO a Centrem FotoŠkoda.

Martin je současně i ambasadorem filtrů Haida a objektivů Tamron a spolupracuje se společností F-stop, takže evidentně zaměstnaný fotograf, který si ale čas na odpovědi na mé tradiční otázky udělal.

Martine, jako vždy od začátku: jak jste se dostal k fotografování a co pro vás fotka znamená?
K fotografování jsem se dostal náhodou, je to asi sedm let, co jsem si koupil první foťák. Byl jsem chvíli po škole, tak jsem začal šetřit na auto, ale díky tomu, že můj táta fotí, napadlo mě, že si nejdříve raději koupím foťák.

Byla to láska na první cvak, byl jsem a vlastně až dodnes jsem okouzlen tím, co vše se dá vymyslet, jak se dá fotografie posunout, jak jí dát tu správnou atmosféru, a zároveň zachovat přirozenost.

Každá fotografie má v sobě ukrytý příběh, sdělení toho, kdo jí vytvořil. Vy vytváříte přímo krajinářské obrazy. Čím vás tento žánr tak dostal, že se mu převážně věnujete?
Přesně tak to i beru, chci, aby moje fotografie v sobě měly něco víc. Velice často se mi stává, že i když jsem v zahraničí na vysněném místě a nemám podmínky, jaké bych si představoval, ani nevytáhnu foťák…

Odjakživa jsem puntičkář, a když to není tak, jak bych chtěl, ani nefotím a užiju si to místo jako takové. Nejlepší pocit je, když člověk odchází a ví, že má na kartě něco, co za to stálo, a že už se to nikdy nebude opakovat. Je to má vášeň, a když odcházím s úlovkem, je to pro mě nepopsatelný pocit a už se nemůžu dočkat, až si doma sednu a dostanu z fotky maximum.

Vím, že vedle krajin se ale hodně zabýváte i lidmi a svatební fotografií. I to je časově náročný žánr. Který z nich je tedy více koníčkem a který profesí?
Abych byl řekl pravdu, letos jsem fotil pouze dvě svatby. Dříve jsem jich měl za rok i desítky, ale dostat se k tomu, aby si člověk vydělal peníze focením krajin, je opravdu na dlouho. Asi jako pro drtivou většinu krajinářů to pro mě byla spíše cesta, jak si vydělat peníze na výbavu a cestování.

Tím, že trávím spoustu času v přírodě, na horách atd., tak než svatbám dávám raději přednost focení pro nějakou outdoorovou značku. Dnes už se mi díkybohu daří vydělávat peníze tím, co mě opravdu baví – focením krajin, spoluprací a krajinářskými workshopy, které pořádám. Třeba letošní workshop na Islandu byl úžasný, fotilo se jak o život. Už se nemůžu dočkat, až...

Celý článek najdete v prosincovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!