Markéta Pavleje – s blogováním jsem začala rozvíjet své fotografické dovednosti

Mnoho mých blízkých o mně ví, že miluji jídlo, i když ho nefotím a nedávám na Instagram… ehm. Kamkoli jsem ve světě zavítal, musel jsem vždy co nejdříve pořádně vyzkoušet tamní kuchyni a ochutnat vše zdravé i kulinářsky náročné. Jednoho dne mi výborný kamarád-fotograf ukázal blog, ze kterého jsem doslova padl na záda.

Rozhovor s jeho neuvěřitelně aktivní a krásnou autorkou se pro mě stal úkolem nr.1. Posuďte sami. Zvládli byste to? Jen na Instagramu má asi 86 tisíc sledujících…

Ptal se: Rudolf Stáhlich, Odpovídala Markéta Pavleje, Foodblog, Instagram, Facebook.

Na krásném blogu Kitchenette píšete: Pro mě se svět velmi mění a znovu navrací k přírodě, to je můj pocit a i tím se řídí moje kuchyně. Můžete to trochu rozvést a provést nás vašimi aktuálními pocity z tohoto světa a vaší kuchyně?

Pravdou je, že tento úvod jsem psala před 12 lety, ale moc se toho nezměnilo. Snažím se doma i na blog připravovat snadné recepty ze základních lokálních sezonních zdravých surovin. Občas připravím nějaký složitější a časově náročnější recept, ale je mi jasné, že většina lidí to má hodně podobně jako já a že nechtějí nebo nemohou v kuchyni trávit celé dny. Zato chtějí vykouzlit jídlo, co uspokojí celou rodinu po všech stránkách.

Také směřuji k nižší konzumaci masa i jiných živočišných bílkovin. Nejsme vegetariáni, ale zároveň si ani nemyslím, že je dobré jíst maso v podstatě třikrát denně (na snídani slaninka nebo šunka, oběd a většinou i večeře postavené na mase). Proto se snažím lidi motivovat a inspirovat vegetariánskými recepty. Vedu kurzy vaření a také jsem vydala český překlad skandinávských kuchařek Green Kitchen. Letos koncem srpna vyjde nová s názvem Quick + Slow. I to je návrat k přírodě, jíst udržitelně, více ovoce, zeleniny, luštěnin…

Nebyl bych to já, abych si nevšiml vašich skvělých fotografií, které ještě výborně komentujete. Povíte nám něco o svých obrazově tvůrčích začátcích, jak jste se k fotografování dostala?

Předně děkuji. S tím psaním si tak jistá nejsem, dokonce jsem dyslektik. Ale fotografie mě táhla už odmala. Na střední škole jsem se chtěla stát fotografkou, mimochodem i vaření bylo moje hobby odmala. Můj první kluk fotografem byl a to mi trochu vzalo vítr z plachet. Nechtěla jsem se mu plést do cesty.

Moje první profese byla makeup-artist, což byla skvělá příležitost těm nejlepším fashion fotografům koukat pod ruce. V módě jsme zůstala 12 let, ale časem se mi móda omrzela a stále mě to táhlo k food businessu.

Moje další kroky byly trochu jak z motivační pohádky, ale opravdu čisté a pravdivé. Nevěděla jsme přesně, kam se vydat, jestli si otevřít malé bistro nebo organický supermarket, a tak jsme si řekla, že je důležité udělat alespoň první krok směrem k jídlu než o tom všem stále jen...

Celý rozhovor najdete v srpnovém čísle časopisu FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!