Během patnáctileté kariéry sportovního fotografa jsem vystřídal několik různých značek, měl jsem období, kdy jsem filtry používal minimálně, taky naopak období, kdy bych bez nich nevyfotil ani fotku.
Za těch 15 let jsem rozbil a poškrábal nespočet filtrů, několikrát mi zachránily objektiv a samozřejmě vylepšily několik tisíc fotek. V posledních třech letech jsem konečně zakotvil u jedné značky, a to NiSi. Co je pro mě při výběru filtrů jako sportovního fotografa nejdůležitější? Je to hned několik parametrů, podle kterých se rozhoduji.
Především výdrž a odolnost, minimální barevný posun, flexibilita a kreativita. Jak jsem zmiňoval, vystřídal jsem už několik značek a vždy byl přinejmenším u jednoho z těchto parametrů problém. Kromě NiSi, v nich jsem konečně našel přesně to, co mi vyhovuje.
Téměř při každém focení používám především čtyři druhy filtrů. Kdybych je měl seřadit podle toho, jak často je využívám, bylo by pořadí následující: UV, polarizační, ND a mist.
Obecně fototechniku úplně nešetřím a podmínky, ve kterých fotím, jsou často hodně náročné – písek, prach, lítající kamínky, voda apod. Z tohoto důvodu na každém objektivu používám ochranný filtr, který nikdy nesundávám do chvíle, kdy je ho třeba vyměnit za nový. Klíčovou vlastností UV filtrů je pro mě jejich odolnost a schopnost chránit objektiv bez negativního vlivu na optickou kvalitu.
Často se mi stane, že je objektiv (filtr) zaprášený, nemám čas na důkladné čistění, neboť přejíždím na jinou lokaci, techniku hodím jen na sedačku v autě nebo do batohu a následně ji rychle zase vytáhnu. Upřímně řečeno, ne vždy mám u sebe balonek a hadřík, kterými můžu zaprášený filtr očistit, takže často přichází na řadu ofoukání a následné vyčistění tričkem. Není to ideální, ale na druhou stranu lepší, když přes filtr něco vidíte, než kdybyste ho měli nechat zaprášený.
Důležité pro mě je, kolik takových čistění nebo zastrčení do batohu filtr vydrží, aniž by se poškodil a poškrábal a já jej musel měnit za nový. Tohle není nějaká veličina, která by se dala jednoduše popsat a kterou by výrobce mohl udávat na obalu, takže je to především o vyzkoušení. NiSi tohle všechno zvládá skvěle. Tvrdit, že se nikdy nepoškrábe, by byl nesmysl, ale snese toho v náročných podmínkách opravdu hodně.
Abych byl upřímný, ze začátku jsem se snažil na UV filtrech trochu šetřit, bral jsem to jako spotřební zboží, bezbarvý filtr, kdy je vlastně jedno, jaký je, a žádným nic nezkazíte. V tom jsem se bohužel hodně mýlil. Určitě se u filtrů nevyplatí šetřit a nedává úplně smysl na objektiv za desítky tisíc dát filtr za pár set korun, který vám ale ve finále zhorší optický kvalitu výstupu, změní barevnost fotky nebo přidá do ní různé artefakty v podobě nežádoucích odlesků apod.
Polarizační filtr je u sportovní fotky a především v motosportu v podstatě nutnost, a to hned z několika důvodů. Fotíte-li auto v poušti nebo na rozpáleném asfaltovém okruhu vprostřed dne, dokážete alespoň částečně potlačit odlesky od skel nebo světlých částí na karoserii vozu právě díky polarizačnímu filtru. Bez něj by některé části fotek byly přepálené, ale filtr sníží tonální kontrast snímku.
Totéž platí u portrétů na ostrém slunci nebo posádky skrze čelní/boční sklo v autě, tam funkci polarizačního filtru pocítíte asi nejvíce, a když to zkombinujete ještě s externím bleskem, sklo nevidíte téměř vůbec. Při focení portrétů mám polarizační filtr nasazený v podstatě neustále a totéž platí při slunečném dni při akčním focení. U snímání samotných automobilů v rámci reklamní/produktové fotografie je CPL filtr nutností, eliminujete jím odlesky velkých vyleštěných ploch, auto působí celistvěji a lépe vynikne jeho tvar, protože není „rozbitý“ nežádoucími odlesky.
Je důležité CPL filtr správně nastavit a pootočením regulovat jeho účinnost. Obecně se uvádí, že by se polarizační filtr neměl používat při ohniscích menších jak 30 mm, neboť v té chvíli už hrozí nestejnoměrná polarizace. Filtry NiSi běžně používám i na 24 mm a nezaznamenal jsem žádné výrazné problémy.
Velmi příjemné překvapení: filtr, který používám především na focení okruhů, a to hlavně v případě, kdy chci fotit panning. Začínám s rychlostí závěrky většinou okolo 1/60 s a postupně se dostávám až k hodnotám 1/6 s nebo ještě na níže. Ve slunných podmínkách se i při minimálních hodnotách ISO dostávám na vysoká clonová čísla – f/8 a víc při 1/60 s, při 1/6 s klidně i k f/20 a v některých případech ani maximální clona u některých objektivů na správnou expozici nestačí.
Zaprvé není obecně ideální clonit až na maximální hodnoty – obrazová kvalita je u většiny objektivů ideální jinde, ale co je v mém případě ještě důležitější, je fakt, že s vyšším clonovým číslem začnou být vidět nečistoty na snímači. Především ve světlých částech fotky, jako je obloha, vám začnou na fotce vylézat „černé tečky“. Fotíte-li hlavně v ateliéru, tak vás to asi nemusí tolik zajímat, ale v mém případě, kdy používám fotoaparát často v poušti a v prašných podmínkách, je snímač znečištěný (ač se můžu snažit sebevíc).
Pomocí ND filtru se tak můžu dostat při stejném nastavení ISO a rychlosti závěrky, což je pro panning nejdůležitější, na menší clonová čísla. NiSi ND-Vario 1-5 stops je ve chvílích, kdy se často mění světelné podmínky, což jsou přesně ty, v kterých pracuji, ideální. Nechcete s sebou nosit několik ND filtrů a během focení je měnit, na to bohužel při sportu není čas. Nechcete přicházet o fotky kvůli tomu, že zrovna měníte filtr.
Když máte správně neexponováno, čekáte na fotku a v té chvílí se změní světelné podmínky, nemusíte řešit přenastavení foťáku, ale jednoduše pootočíte nasazeným filtrem a zkorigujete si expozici v rozmezí 1–5 EV. ND filtry lze využít také v případech, kdy chcete fotit na přímém slunci s hodně světelnými objektivy, například při clonovém čísle f/1,2 se i při nejnižších hodnotách ISO můžete se závěrkou dostat nad 1/8000 s.
U bezzrcadlovek už to takový problém není, například u mých Nikon Z 9 a Z 8 se dokážu dostat až na 1/32.000 s, každopádně ne u všech to platí a u DSLR se nad 1/8000 s nedostanete vůbec, a chcete-li fotit na nejnižší clonová čísla a nemít fotky přeexponované, musíte použít právě ND filtr. Toto využívám, respektive využíval jsem především při focení portrétů na přímém slunci, kdy kvůli hloubce ostrosti většinou nastavuji nejnižší možnou clonu. ND filtry taky hojně využíváme při natáčení, kdy je to ve většině případů v podstatě nutnost, neboť u videa se chcete dostat na pomalejší časy závěrek stejně jako u panningu a toho na slunci bez ND filtru jen těžko dosáhnete.
V poslední době jsem si velmi oblíbil mist filtry. Jedná se o bezbarvý filtr, který kvůli povrchové úpravě rozmělňuje světlo, snižuje tonální kontrast, ale snímky zůstávají hezky ostré. Vytváří cinematickou atmosféru, rozzáří světelné zdroje, změkčí přechody mezi světlem a stíny. Je to pro mě možnost, jak jednoduše kreativním způsobem změnit fotky, které jsem nucen pořizovat na každém eventu.
Například v garážích při závodech F1 je v podstatě vždy stejný setup, v zázemí to vypadá stejně. Jezdci přicházejí do garáže, na stejném místě si nasadí helmu a sednou do formule. Není tam prostor pořídit pokaždé jiné fotky pomocí jiné kompozice. Mist filtry fungují nejlépe a jejich efekt je nejvíce patrný v případě, že je používáte do protisvětla, takže právě v prostředí garáží, kde je umělé osvětlení, je jejich užití vhodné.
Totéž platí např. během závodů 24 hodin Le Mans, kde mist filtr používám opravdu často. Ve večerních hodinách s ním lze vytvořit v protisvětle umělého osvětlení filmový look. Existují white a black mist filtry – používat především black mist, kdy si i při rozptýlení světelných zdrojů stíny zachovávají svou podobu a odstín a oproti white mist filtru, který má ještě více snový look, fotky zůstávají přece jen více kontrastní, což je v rámci sportu žádoucí.
Filtry se dělají v různých intenzitách 1/2, 1/4 a 1/8, většinou používám ten, kde je efekt nejzřetelnější, což je 1/2. V případě, že je světelných zdrojů ve fotce více a efekt by už byl „přehnaný“, používám někdy intenzitu 1/4. Mist filtrů dneska naleznete už celou řadu, ale znovu se budu opakovat v tom, že ani zde se nevyplatí šetřit. Ne u všech dosáhnete efektu, aniž by to zasáhlo ostrost snímku a je zde hodně tenká hranice, kdy vám efekt fotku spíše zničí, než že by ji vylepšil. Každopádně s mistem od NiSi nešlápnete vedle.
Použití správných filtrů může významně ovlivnit kvalitu a kreativitu sportovních snímků. UV filtry poskytují nezbytnou ochranu techniky, polarizační eliminují nežádoucí odlesky, ND umožňují kreativní práci s expozičními časy a mist dodávají snímkům jedinečnou atmosféru.
Investice do kvalitních filtrů se rozhodně vyplatí, protože zajišťují nejen ochranu techniky, ale také umožňují dosáhnout profesionálních výsledků v náročných podmínkách sportovní fotografie.
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!