Jsou obrázky vygenerované umělou inteligencí chráněny stejně jako fotografie?

Publikováno: 4. září 2023 | autor Redakce
fotopravo-clanek-(3-of-4).jpg

Umělá inteligence (AI) je opravdovou celosvětovou výzvou nejen pro autorské právo. Právní řád zatím neobsahuje žádnou speciální úpravu týkající se vygenerovaného obsahu. Tyto obrázky se přitom již licencují. S otázkou existence či neexistence autorských práv se tak musíme „poprat“ v rámci legislativně nastavených pravidel. V tomto článku se zaměřím na vygenerované obrázky a porovnáme jejich autorskoprávní ochranu s ochranou fotografií.

Text a foto: Pavla Nečasová, zakladatelka projektu Fotoprávo, Instagram

Úvodem musím připomenout, že podle práva autorem může být jen člověk, nikoliv zvíře nebo software. Ve většině států proto nelze autorství přiznat samotné umělé inteligenci.

Definice autorského díla

Autorským dílem je podle zákona takové literární, umělecké, vědecké dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické. Každé dílo, které naplní uvedenou definici (včetně jedinečnosti), bude chráněno autorským právem.

fotopravo-clanek-(1-of-4).jpg

Ochrana fotografie

Zákonodárce u fotografie (nad rámec výše uvedené definice) zakotvil fikci a nemusíme tak zkoumat jedinečnost každé fotografie. Fotografie je chráněna, pokud je původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. V praxi to znamená, že jsme se například rozhodli o fotografickém námětu, vymysleli kompozici, nastavení fotoaparátu atd. Projevili jsme tímto naši duševní činnost a naše fotografie je chráněna. Výsledná fotografie nemusí být ani jedinečná.

fotopravo-clanek-(2-of-4).jpg

Mohu tedy shrnout, že máme dvě skupiny fotografií, které jsou autorským právem chráněny ve stejném rozsahu:

  • Jedinečné fotografie – fotografie, které jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, stejnou fotografii většinou nenafotí více osob.
  • Původní fotografie – zákon zde stanoví fikci, dle které postačí, když projevíme naši duševní činnost. Duševní činnost projevíme například tím, že si zvolíme motiv, vymyslíme kompozici a nastavíme fotoaparát atd.

Zajímavost

Fotografie si také musela historicky vybojovat svoji autorskoprávní ochranu. Druhá skupina fotografií je u nás chráněna teprve od roku 2000; do té doby byly chráněny jen fotografie jedinečné.


Ochrana vygenerovaných obrázků

U vygenerovaných obrázků se na procesu podílí nejen koncoví uživatelé, ale také autoři umělé inteligence a platformy, které generování obrázků umožňují. V rámci odborné veřejnosti se diskutovaly různé teorie ideálního nastavení autorskoprávní ochrany. Bez výslovné zákonné úpravy musíme vycházet z dosavadní úpravy a definice autorského díla.

Abychom o autorskoprávní ochraně mohli vůbec uvažovat, musí se jednat o výtvor člověka, ne softwaru. Pokud uzavřeme, že vygenerovaný obrázek není výtvorem umělé inteligence, ale je vytvořen jen s její pomocí, software je naším prostředkem ke kreativní činnosti (stejně jako štětce Photoshopu, jen „o něco inteligentnější“), pak se za dále stanovených podmínek můžeme považovat za autory.

fotopravo-clanek-(4-of-4).jpg

U vygenerovaných obrázků ale chybí obdobná fikce jako u původních fotografií, proto bude autorskoprávní ochrana možná jen u první skupiny děl, tedy jen u jedinečných obrázků. Musíme proto řešit míru kreativity na vstupu. I přestože výsledek může být kreativní po grafické stránce (ve smyslu, že takový obrázek jsme ještě neviděli), kreativita by měla být dána u autora. Uvedené je také důvodem, proč se této oblasti říká duševní vlastnictví – umění by mělo být projevem duše člověka (autora).

Zcela odlišná situace bude, pokud si uživatel nechá bez jakékoliv kreativity vygenerovat obsah. Uživatel zadá jednoduché prompty a čeká na výsledek. Tady musím říct, že v tuto chvíli (červenec 2023) není žádná právní jistota ohledně autorských práv vůči vygenerovanému obsahu; není jisté, jestli je vygenerovaný obsah autorským dílem.

Americký úřad pro autorská práva tento rok opakovaně odmítl uznat autorství vygenerovaným obrázkům. Podle úřadu u nich chybí tvůrčí vklad člověka a obrázky jsou vytvořeny pouhým mechanickým procesem. Připustil ovšem, že pokud by uživatel prokázal podstatný kreativní vklad autora v dalších úpravách obrázků, například je kreativně zpracoval ve Photoshopu, pak by takovým obrázkům ochranu udělit mohl.

fotopravo-clanek-(3-of-4).jpg

I když něco vygenerujeme a cítíme se být autory, nemůžeme si být jisti, zda opravdu disponujeme autorskými právy. Hranice kreativity vkladu bude nepochybně předmětem budoucích soudních sporů.

Pokud se společnost shodne, že si vygenerovaný obsah zaslouží autorskoprávní ochranu a autorem má být právě uživatel, bylo by dle mého názoru vhodné po vzoru britského modelu pro výtvory generované počítačem přijmout zákonnou fikci, že autorem je osoba, která podnikla nezbytné kroky k vytvoření díla.

Proč by dle mého názoru měli fotografové znát mantinely svých autorských práv?

Vývoj technologií nezastavíme a čekají nás nepochybně velké změny. Můžeme se naučit využívat pozitiva umělé inteligence a přizpůsobit se situaci. Výhodou bude také jedinečnost práce fotografa. Generátory zatím nezaručují jedinečnost děl, což se může nepochybně promítnou v cenotvorbě u fotografické práce. Pokud si pozorně přečteme smluvní podmínky většiny generátorů, dozvíme se, že vzhledem k povaze strojového učení nemusí být výstup AI jedinečný. Ostatní uživatelé s podobným zadáním mohou obdržet stejné či obdobné výstupy.

Umělá inteligence se již nyní zapojuje do tvůrčího procesu. Fotograf může umělou inteligenci užívat různými způsoby, vedle chytrých nástrojů (masking, denoise atd.) si může generovat části fotografií nebo chytré ořezy a ty následně kreativně spojovat, zapracovávat… Aby zde byla autorská ochrana, musí mít fotograf vždy tvůrčí kontrolu nad výsledným dílem jako takovým a projevovat svou duševní činnost. Fotograf musí formovat jednotlivé prvky fotografie.

grafika-kurz.jpg

K užívání vygenerovaného obsahu je třeba přistoupit informovaně a obezřetně, splnit podmínky generátorů a současně si ujasnit, k čemu budeme vygenerovaný obsah používat. I pokud jsme oprávněni dle smluvních podmínek generátoru nakládat s obsahem zamýšleným způsobem, pro výrazné komerční užívání, zejména licencování výsledného díla klientům, doporučuji podchytit takové užívání AI v klientské smlouvě. Kreativci profesionálové totiž i přes nejistý právní výklad musí splnit své sjednané povinnosti vůči klientům a odpovídají za užití vygenerovaného obsahu.

Právní rovina AI je jen nadstavbou toho, co by měl každý fotograf znát. Mnoho fotografů ale pořád tápe ve svých právech, a proto jsme ve spolupráci s fotografem Jirkou Lízlerem z platformy Fotka jako řemeslo vytvořili online kurz fotopráva, který obsahuje spoustu praktických příkladů a studijních podkladů.


Celý článek najdete v zářijovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!


fv09-23-obalka-web3.jpg

Právě vychází
fv07-24-obalka-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.