Jiří Šebek: Jak se odlišit od ostatních fotografů architektury?

Jirka Šebek fotí architekturu a krajinu. Jeho fotky poznáte mezi ostatními díky jednoduché minimalistické kompozici, ve které dokonale vynikají linie a křivky domů a budov. V rozhovoru jsme si spolu povídali o tom, jak to udělat, aby vaše fotky nebyly stejné jako stovky jiných, a taky o tom, co fotograf potřebuje k tomu, aby udělal dobrou fotku.

Slyšela jsem, že s FotoŠkoda chystáte kurz na jednom velmi zvláštním místě.
Našli jsme úžasné místo. Nový kurz bude v čistírně odpadních vod v Bubenči, což je technická památka z přelomu 18. a 19. století s cihlovými klenutými stropy, parními stroji a spoustou zákoutí, která mají neuvěřitelné kouzlo.

Něco takového jsme dlouho hledali. Bubenečská čistička byla jedním z původních nápadů, ale až nyní se to skvěle sešlo a díky fantastickému přístupu ze strany vodárny můžeme kurz udělat na takhle výjimečném místě.

Už jsi tam byl fotit?
Dělal jsem tam pár fotek, kterými chceme kurz promovat, ale těším se spíš, až tam půjdeme fotit v rámci kurzu. V cihlovém zdivu jsou světlíky, kterými dovnitř proudí světlo, a připadalo mi, že za tmy to tam bude mít tu správnou atmosféru.

Chci s sebou vzít i barevná RGB světla, nasvítit zákoutí čističky oranžově, modře, růžově a trochu si pohrát se světelnou atmosférou. Bude to super.

TIP: Focení industriální architektury v čistírně Bubeneč

Myslím, že to nebude jediný kurz na FotoŠkoda, který děláš za tmy, viď?
Ten asi nejpopulárnější, který u FotoŠkoda vedu, se věnuje focení noční Prahy. Je to kurz na dvě tři hodinky, sejdeme se po práci, chodíme starými uličkami kolem hradu a Karlova mostu, když svítí lampy. Procházíme fotograficky velmi atraktivními lokalitami a učíme se hledat nové úhly pohledu, ale i využívat techniku pro noční focení.

Kdo na tyhle kurzy chodí?
Mix fotografů od začátečníků přes zkušenější fotografy, od seniorů, jimž se už trochu špatně šplhá do pražských uliček, až po třináctileté děti, které na kurz přihlašují rodiče a řeší, kde je pak v noci vyzvednout.

Nejlépe se mi spolupracuje s těmi, kteří už trošku o focení něco tuší. Baví mě řešit kompozice, úhly, světla, techniku. U těch, kdo mají foťák v ruce poprvé, může být noční focení náročné a za dvě tři hodinky si na ovládání fotoaparátu člověk nezvykne.

Snažíš se kurzistům vštípit vlastní verzi pohledu na fotografii, nebo je spíš necháváš tvořit a hledat?
Většinou nefotím, mám jen foťák v ruce, abych věděl, co povídat. Začínáme tím, že lidem řeknu: na tohle nastavení běžně fotím, tohle jsou moje oblíbené kompozice. Pak se je snažím přimět k tomu, aby si hledali vlastní fotky, detaily i celky a originální pohled na danou lokalitu.

Každý člověk fotí jinak a někdy mi lidé říkají, že byli na kurzu, kde jim lektor řekl, že se konkrétní scéna musí fotit tak a tak. Já jim naopak říkám, že existuje spousta přístupů kreativních i technických a že si je můžou vyzkoušet a vybrat si ten, který je bude nejvíc bavit...

Celý článek najdete v únorovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!