Jára Sijka – Když plán focení selže

Tenhle projekt byl vymyšlený zničehonic, možná zněl ze začátku dost jednoduše. Než se to celý hned úplně podělalo, protože ve chvíli, kdy jsme tam naběhli, jsme zjistili, že to tak růžový nebude…

Představ si: máš neskutečné místo, neskutečnou světelnou instalaci, skvělý foťák, kluky, kteří jsou v Evropě top jezdci, kameramana, co u nás nemá obdoby. Co bys chtěl ještě víc?

Hned ze startu si ujasníme, o co a koho tady jde. Nově zrekonstruované Brněnské vodojemy, které lidi ještě ani neznají, ale je to místo, které se stane světovou ikonou, TIC Brno, parta, která si říká VISUALOVE, a jejich festival Prototyp, Kuba Hejl a Andy Mitaš na kolech a v neposlední řadě Samadhi production za videem i na skatu v čele s legendou Honzou Minolem. Dneska nebudeme řešit, žádný foto ego trip, jen si narovinu řekneme, jak takovýhle výstup vznikl.

Přípravy

Jestli si myslíš, že přijdeš na spot, cvakneš si to a odcházíš, tak určitě ne v tomhle případě. Lítáš okolo, měříš, odhaduješ, jak by to vlastně mohlo fungovat. Potřebuješ odraz, potřebuješ dopad, který musíš dostat 70 cm širokýma futrama. Musíš ho postavit, ale ne celý, musí být totiž na části, jinak bys ho tam nedostal.

Takže klasika, jedeš nakoupit matroš – ten ale v zápětí vlastně postrádá smysl. Dovezeš ho Andymu, bikerovi, který má stejný srdíčko takovou věc nahecovat. Ten zabije celý den tím, že to musí vymyslet, naměřit, vyřezat a postavit. Nevíš, ani jak velký odraz má být, pod jakým úhlem, to stejný s dopadem.

Plán byl jasný, prostě se rozjedeš a skočíš backflip přes molo a jdeme domů, o co jde? Jenže to má pár detailů – přeskočit to vodní molo, do kterého nesmíš spadnout ani ty, ani kolo. Protože v mole je 10 cm vody na fólii, kterou když protrhneš, tak skončí celý festival dřív, než začne.

Jsou dvě hodiny před oficiální otvíračkou – pak už tam nesmíme být. Protože do záře reflektorů nastoupí papaláši, modelky v hábitech chodící tou vodní hladinou a celý ofiko cirkus.

Jdeme na to!

Jenomže zjistíš, že přes molo nedokážete přeskočit. Kluci nemají rychlost na to, aby se rozjeli a bezpečně to přeletěli. Všechno špatně, vlastně je to celé v rozkladu. Za jednu a půl hodiny je otvíračka a my tam už nemůžeme být. Ale nejen my, nesmí tam po nás zůstat vůbec nic. Všechno musí být kompletně uklizené – odraz, dopad, blesky… To ale nejde odnosit za roh, celé to musíš rozložit a vyklidit pozice, protože i venku už je to nachystané na otevírací ceremoniál.

Co s tím teď? Oukej, tak to musíme posunout před molo a nějak to vypunkovat. Najednou máš hrozný odraz a dopad přímo před molem, což je z hlediska fotky absolutně nehratelný. Kompozice, nápad, všechno úplně, ale úplně v prdeli. Hodina do konce.

Celé je to průser

Tak co s tím? Nemůžeš do toho hodit vidle, tahle příležitost se už se znova jen tak nestane. Kluci začínají skákat, první rovné pokusy, seatgraby, nohandy… Celé je to v křeči, nefunguje odraz ani dopad a nechceš se skoro po tmě rozštípat na beton nebo o sloup. Zjišťujeme, že to, co bylo v plánu, se neblíží ani trochu realizaci. Už i já začínám být zoufalý, protože celá dřevěná konstrukce před molem je fakt ...

Celý článek najdete v únorovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!