Jak se fotí polární záře?

Publikováno: 12. října 2022 | autor Redakce
helena-bartosova-island.jpg

Připravili jsme pro vás pravidelná povídání s fotografy na téma Jak se fotí… Smyslem seriálu by mělo být přinést vám informace o tom, jak se fotí v některých zemích, na některých lokacích či za určitých podmínek. Je tu podzim a s ním možnost jet fotografovat tajemnou polární záři, a proto první díl bude o tom, jak se fotí polární záře s Jaroslavem Horou.

erika-valkovicova-island-aurora1.jpg

Než se dostaneme k dotazům, řekni nám, Jaroslave, něco málo o sobě.
První vlastní fotoaparát jsem dostal od otce v roce 1980. Koupil mi ho v Milovicích od Rusů. Byl to kinofilmový FED. Dodnes vzpomínám, jak jsem si u babičky vytvořil fotokomoru z koupelny. Natřel jsem okno i žárovku červenou barvou. Červené žárovky nebyly tehdy k dostání.

Ale moje fotografování opravdu začalo vlastně až s příchodem digitální fotografie. Konkrétně se psal rok 2004 a vše nastartoval Olympus C-8080 WZ. Začalo mě to živit o několik let později, kdy jsem opustil korporát a svět tabulek a flipchartů. Fotografoval jsem hodně pro města a obce, ale i komerční subjekty a pak pro radost lidem. Nyní se zaměřuji na fotokurzy, workshopy a zájezdy pro fotografy i cestovatele.

jaroslav-hora-svedske-laponsko.jpg

Jak ses dostal k fotografování polární záře?
Do Norska jezdím od roku 2004, ale to bylo do oblasti Geirangeru a v létě. Norská krajina a její pestrost mi však učarovaly. Poprvé jsem se rozhodl jet fotografovat polární záři v březnu 2015 na Lofoty, tehdy s Nikonem D610.

erika-valkovicova-senja.jpg

Co je to vlastně polární záře a jak vzniká?
Zkusím to zjednodušit. Na Slunci vznikají erupce, při kterých je do vesmíru vyvržen mrak částic. Tento sluneční vítr je tvořený protony, elektrony a částicemi alfa, a jak si tak letí vesmírem, narazí na magnetické pole Země. Ta většinu částic odrazí dál do vesmíru, ale část zachytí a stáčí ve spirálách směrem k magnetickým pólům. Tam tyto částice interagují s atmosférou a vzniká polární záře.

Dostáváme se přímo k jevu samotnému, který nazýváme polární září. Při tomto ději vzniká elektromagnetické záření, které je ve viditelném spektru. Pro kyslík to je 558 nm (zelená barva) a 630 nm (červená barva), proto na fotografiích vidíte hlavně tyto dvě barvy. Můžeme však zachytit i náznak jiných.

jaroslav-hora-lofoty-iv.jpg

Je polární záře opravdu tak zelená, jak ji vidíme na fotografiích?
Většinou není a někdy je, hodně záleží na intenzitě. Často se chová jen jako světlý šedý mrak, ale jakmile vezmete do ruky (či lépe na stativ) fotoaparát, vykoukne na vás zelená či červená polární záře. Občas mi lidi říkají, že byli na Islandu nebo na Lofotech a polární záři neviděli.

S největší pravděpodobností tam byla, jen ji nefotili. Okem bývá často opravdu těžko rozpoznatelná. Já už na první pohled poznám, zda se jedná o mrak nebo polární záři, ale oko nezkušeného ji snadno přehlédne. Jakmile je silnější, je vidět i to, jak se ...


Celý článek najdete v říjnovém čísle časopisu FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!


fv10-22-web3.jpg

Právě vychází
fv12-22-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.