Jak na fotografování krajiny a výběr objektivu

Krajinářská fotografie je sice populární především v teplejších měsících roku a v barevném podzimu, ale ani ta zimní není od věci. Pokud si plánujete pod stromeček rozšířit výbavu, možná vám naše doporučení také pomůže.

Fotografování krajiny není závislé jen na konkrétním objektivu, ale významnou roli v něm hraje – stejně jako u jakéhokoliv jiného žánru – nejen ostatní vybavení fotografa, ale také jeho vytrénované oko a zkušenosti s fotografováním samotným, tedy s uměním nejen správně exponovat, ale především správně komponovat.

Stěžejní je také naše naladění na to, jak a co chceme vyfotit. Zachytit totiž na snímku krajinu tak, jak existuje, je něco úplně jiného než zachytit krajinu tak, jak ji sami vidíme. Roli zde hraje jednak zmíněný objektiv, respektive jeho perspektiva a úhel záběru, především pak světlo.

Určitě jste již zažili situaci, kdy je pohled do krajiny dechberoucí, ale když stisknete spoušť a podíváte se na displej, tak se díváte na něco úplně jiného, bez očekávané atmosféry. Než se dostaneme k tomu, jaké sklo byste měli v ideálním případě použít, ponořme se do tématu krajinářské fotky trochu hlouběji.

Světlo a čas nenahradíš

Ano, i v tomto případě platí jednoduché pravidlo, že bez světla zkrátka žádná fotka nevznikne, v případě krajinářské fotografie je to ještě o něco těžší. Musíte se totiž vypořádat s přirozeným světlem, které příliš neovlivníte a v průběhu dne se mění podle toho, jaké je počasí a jak svítí slunce.

Ostrý sluneční svit není vhodný, protože s sebou nese ostré stíny, které jsou navíc poměrně krátké, když fotografujeme kolem poledne, a také celková barevnost je do značné míry ovlivněná. Zcela jiná situace nastává při fotografování za slunečného dne, kdy je ale na obloze relativně dost mraků – ty totiž dokážou vykouzlit poměrně dramatické osvětlení. Pokud k tomu přidáme mírný vítr, můžete zcela snadno pořídit s pomocí dlouhého expozičního času originální snímek.

Klasikou zůstává využití především zlaté hodiny, tedy fotografování brzy ráno po východu slunce, anebo naopak v čase kolem jeho západu. Od věci není ani fotografování o něco dříve během tzv. modré hodiny, která dá vyniknout krajině v zimním hávu anebo podpoří celkové vyznění snímku s mlžným oparem.

Právě mlha, opar a zvýšená vlhkost, tedy počasí, při kterém byste obvykle jen tak nevyrazili fotit, to je další z jedinečných příležitostí, jak pořídit zajímavou krajinářskou fotografii. Dodá totiž fotografiím tajemnou atmosféru, zejména když se podaří zkombinovat mlhu s prosvítajícími slunečními paprsky v potemnělém lese.

V případě času máme tentokrát na mysli nikoliv ten expoziční, ale ten, který budete muset pro pořízení ideálního snímku obětovat. Ne vždy je totiž perfektní záběr perfektně nasvícený a ne vždy jste ve správním okamžiku na správném místě, nemluvě o tom, že některé lokality jsou přímo turistickým rájem, což nebývá pro krajinářskou fotografii ideální.

Jinými slovy, ten správný záběr si mnohdy budete muset „vyčekat“, až se protnou všechny tři proměnné – vhodný záběr, perfektní světlo a ideální okamžik načasování expozice. Na rozdíl od cestovatelské nebo street fotografie je krajina hlavně o...

Celý článek najdete v prosincovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!