Fotografický akt je umělecká forma, která zachycuje krásu lidského těla s důrazem na estetiku, emoce a světlo. Úprava těchto snímků hraje klíčovou roli při zdůraznění detailů, tónů a atmosféry, aniž by ztratila svou přirozenost.
V článku vám představíme různé možnosti, jak akty upravit, a zároveň zachovat uměleckou hodnotu i autenticitu fotografií. Při úpravě aktů je důležité najít rovnováhu mezi technickou dokonalostí a zachováním přirozené krásy. Správná práce s expozicí, kontrastem a barevnými tóny dokáže podpořit emoce a detaily, které dělají každý snímek jedinečným.
Nedokonalosti pleti nebo kůže jsou naprosto běžné, ale na fotografii je dobré je minimalizovat. Snímek získá po retuši větší efekt a divák nebude přemýšlet nad detaily, ale zaměří se na snímek jako celek.
Můj oblíbený postup je tzv. frequency separation, tedy rozložení obrazu na strukturu a barvy.
Otlačeniny od oblečení jsou běžné, a pokud příliš vadí, dají se vyretušovat.
S postupem frequency separation se zdá být retušování snadné, jenže to platí u běžného použití na jemně nasvícených portrétech, dramatické akty jsou trochu zrádné. Při kopírování struktury musíte totiž brát v úvahu i množství světla na daném místě a vybírat podobný zdroj při kopírování. Nelze tedy do polostínu zkopírovat část obrázku z plně nasvíceného místa nebo ze stínu.
Kopírování struktury se musí dělat opatrně. Jako zdroj by mělo sloužit světelně podobné místo (zelená) a ne jinak nasvícené (červená). Obrázek je pro větší názornost zvětšen na 200 %.
Akty se velmi často fotí v ateliéru. V případě, že máte v pozadí tmu, není třeba ji jakkoliv vylepšovat. Běžně se ale modelka fotí s papírovým pozadím, které mnohdy nebývá v perfektním stavu, ať už je poškozené, nebo dokonce část na záběru chybí. V takovém případě je potřeba pozadí doplnit a různé škrábance nebo trhliny zaretušovat.
Originální snímek a stav po retuších papírového pozadí – stín jsem možná ubral až moc, ale na druhou stranu si toho nejspíš nikdo nevšimne.
K tomu použijte běžné retušovací nástroje jako Klonovací razítko nebo Retušovací štětec, případně opět postup frequency separation. Jenže co když je oprav víc? Osobně používám často víc řešení najednou, jedním z nich je pozadí rozmazat. Rozhodně nechceme rozmazávat modelku a taky je vhodné zhruba zachovat její stín (byť si nikdo nevšimne, když bude rozostřenější než přímo z fotoaparátu).
Postup je tedy trošku složitější, ale jednotlivé kroky řeším následovné:
Máme novou vrstvu s maskou modelky a rozmazaným pozadím. Kreslením do masky lze efekt rozmazání dále omezit, například při rekonstrukci zajímavého stínu.
Velmi oblíbené jsou dramaticky nasvícené akty. Hra světla a stínu vytváří náznaky, které musí divák dešifrovat. Složitost focení a zpracování ale závisí na tom, jak vypadá prostor kolem modelky.
Důležitá je totiž i barva stěn a velikost místnosti. Bílé stěny odrážejí světlo a modelka je tak lehce osvětlená i ze stran, kde to nebylo v plánu. Čím menší místnost, tím je tento efekt intenzivnější. Vše se také zhoršuje použitím bílého nasvíceného pozadí, které do okolí odráží velké množství světla.
Tomu můžete zabránit už při focení, třeba za použití odrazných desek, které se obléknou do černé a tím se změní v blokátory světla. Větší kontrolu nad světly budete mít i pomocí tzv. voštin nasazených na softboxech, případně změnou barvy samotných stěn.
Ne vždy se ale povede světlo zredukovat a pak nastupují softwarové korekce a Zoner Photo Studio X. Počáteční stav je tedy snímek, který je ve stínech příliš světlý a tyto oblasti potřebujeme ztmavit.
Originální snímek a stav po ztmavení příliš světlých míst ve stínech
Tyto globální úpravy lze provádět v modulu Vyvolat i Editor a ideálně zvolte:
Všechny tyto možnosti svým způsobem zvyšují kontrast, ale i zde je potřeba být obezřetný. U menších změn kontrastu si ničeho nevšimnete, ale při větších úpravách začnou být barvy čím dál sytější, až nepřirozené. Řešením je poté ještě snížit Sytost.
Případně, pokud pracujete v modulu Editor, existuje trik, jak úpravami měnit jen samotnou světlost: Přidejte novou efektovou vrstvu pro úpravu kontrastu (Vrstva – Přidat vrstvu – Křivky, Expozice nebo Úrovně) a této vrstvě změňte režim krytí z Normální na Světlost. Kontrast najednou přestane ovlivňovat sytost barev.
V Editoru lze Křivky nastavit tak, aby ovlivňovaly jen světlost a ne sytost barev.
Poslední klasická úprava je konverze do černobílé. Já mám většinu aktových snímků v barevné i černobílé verzi a až poté se rozhoduji kterou zveřejnit. Někdy dokonce používám obě.
V některých případech je rozdíl mezi barevnou a černobílou verzí už od začátku malý, kvůli obrysovému světlu totiž ve fotce není moc barev.
U snímků, které tonou ve tmě, se černobílá varianta odlišuje od barevné jen málo.
Jindy je rozdíl mnohem větší, zejména pokud snímek není vyplněný černým ateliérovým pozadím a místo něj fotíme s přirozeným okolím, ať už v interiéru nebo v exteriéru.
U venkovních fotek je rozdíl mezi verzemi větší.
Způsobů, jak fotografie převést do černobílé, je mnoho. Mimo klasické černobílé úpravy vyzkoušejte i low-key techniku, která aktům velmi sluší.
U černobílých fotografií máte mnohem větší možnosti pro úpravy kontrastu. Na barevných fotkách velmi vysoký kontrast nevypadá dobře, ale černobílé zpracování toho snese mnohem víc. Konkrétní zpracování je už samozřejmě na vás. Někteří fotografové preferují jemné přechody mezi světly a stíny, jiní ostřejší hrany a výrazný kontrast.
Dvě různé interpretace stejné fotky
Popsané úpravy jsou pro fotografie aktů nejběžnější, ale nic vám nebrání používat navíc další nebo se těm zmíněným úplně vyhnout. Někteří fotografové jsou známí právě díky svým vlastním úpravám a výraznému rukopisu, takže se nebojte zkoušet a třeba si vypracujete úplně nový styl zpracování snímků.
Fotíte akty a úpravy vás zaujaly? Stáhněte si Zoner Photo Studio X na stránkách www.zoner.cz na 7 dní zdarma s plnou podporou všech funkcí a vyzkoušejte si úpravy i na svých fotografiích.
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!