Filmové fotoaparáty s českými kořeny

Klasická fotografie je s námi již opravdu dlouho, a tak není divu, že se v průběhu let objevila na trhu celá řada nejrůznějších fotoaparátů. Věhlasné značky minulého století většinou pocházejí z Německa nebo Japonska. Ovšem ani tehdejší Československo se nemuselo za své přístroje stydět.

Podobně, jako tomu bylo v celosvětovém měřítku, největšího rozvoje se dočkala česká fotografická technika po druhé světové válce, což částečně souviselo i s politickou situací na území tehdejšího Československa. I přesto je však historie českých fotoaparátů natolik obsáhlá, že by vydala na samostatnou a poměrně tlustou knihu.

Podíváme-li se do období před druhou světovou válkou, tedy do prvních 30 let dvacátého století, tak najdeme informace o celkem velkém trhu výrobců fotoaparátů, a to i z pohledu současných měřítek. Množství samostatných výrobců dosahovalo několika desítek – z této doby jste možná zaznamenaly jména jako je Emil Birnbaum, Václav Kolář, bratři Bradáčové či Vršofot.

V dílnách těchto výrobců vznikaly na svoji dobou a podmínky někdy vcelku vyspělé fotoaparáty. Jejich pojmenování může být mnohdy matoucí, vycházející z podobného základu – Epifoka, Kolex, Kolaflex, Prestoneta, Doxaneta, Autoflex či Flexette.

Většina výrobců však bohužel nepřečkala znárodnění v roce 1948 a v konečném důsledku tak na trhu zůstali dva hlavní výrobci – Meopta (která byla nástupcem dřívější společnosti Optikotechna) a pak Druopta. Zlatá éra těchto výrobců však panovala jen do šedesátých let, kdy byla výroba fotoaparátů v rámci plánování ukončena.

Od šedesátých let tak Meopta vyráběla především...

Celý text najdete v dubnovém čísle časopisu FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!