Filmové fotoaparáty, které nezná každý

Vzhledem k tomu, jak dlouhá je historie filmové fotografie, najde se celá řada zvláštních fotoaparátů, které v průběhu let vznikly. Právě na tuto skupinu se tentokrát podíváme o něco podrobněji.

Zatímco současná digitální doba nabídne fotografům obrovské pole kreativního vyjádření a mnohdy jsou nabízené možnosti a funkce až příliš početné, v dřívějších dobách tomu tak nebylo. Filmová fotografie ve svém největším rozkvětu, kdy se opravdu rozšířila mezi masy a stala se tak dostupným výtvarným prostředkem prakticky pro každého, byla spojená s kinofilmem a jednoduchým kompaktem nebo zrcadlovkou, která znamenala nutnou znalost základů exponometrie.

S rostoucí poptávkou po dostupných a jednoduchých přístrojích rostla samozřejmě i jejich nabídka, ovšem čas od času přišli výrobci s různými specialitami. Unikátní mohlo být na takovém fotoaparátu prakticky cokoliv – od jeho vnějšího provedení, přes velikost až po využívání odlišného filmového pásu.

Většina těchto „raritních“ modelů není určena pro každodenní fotografování, naopak jsou určeny pro nasazení ve velmi specifických situacích, kdy svoji roli plní velice dobře. Pojďme se tedy podívat blíže na některé zajímavé koncepty, s nimiž se mohl zapálený fotograf ve dvacátém století setkat.

Do hlubin moře

Podvodní fotografie je velmi specifickou disciplínou, která se s rozvojem digitálních fotoaparátů dostala díky jednoduchým podvodním pouzdrům mezi široké masy. V době filmové fotografie tomu však bylo úplně jinak. Mezi první průkopníky podvodní fotografie patřil oceánograf Jacques Cousteau, který společně s Jean de Woutersem navrhl a vyrobil fotoaparát pojmenovaný Calypso, ten se později (1960) dostal do prodeje ve Francii.

O tři roky později prodal výrobce Calypsa, společnost La Spirotechnique, patent japonskému Nikonu, který představil první fotoaparát pojmenovaný Nikonos v roce 1963. Záhy se tato řada stala velmi oblíbenou mezi potápěči a podvodními fotografy. Nikonos Calypso se také objevil v bondovce Thunderball, kde s ním fotil Sean Connery.

Celkem bylo vyrobeno šest různých modelů, které je možné rozdělit do tří generací – první byla velmi jednoduchá a vycházela z původního Calypsa, druhá generace měla modely dva a přidávala interní měření expozice a prioritu clony, třetí generace pak zahrnuje model Nikonos RS, který byl zcela novou zrcadlovkou s automatickým ostřením a expozicí.

Právě Nikonos RS je svojí pokročilostí a celkovým konceptem ukázkou velice specifického nástroje, který i přes ukončení výroby v roce 1996 žije svým životem v široké komunitě filmových fotografů. Zásadním problémem při podvodní fotografii je jednak správné určení expozice, a především správné zaostření, jelikož se ve vodě láme světlo jinak a objekty se zdají blíže, než jsou ve skutečnosti

S oběma problémy si Nikon velmi dobře poradil a rezignoval na snahu vytvořit univerzální fotoaparát pro snímání pod vodou i nad vodou. Objektivy pro Nikonos byly přizpůsobeny jen a pouze pro fotografování pod vodou, kde bylo třeba vyřešit zmíněné odlišnosti prostředí.

Model RS se pyšní vodotěsností až do hloubky 100 metrů a otevřel ve své době zcela nový koncept, který zahrnoval vedle podvodní zrcadlovky s automatickým ostřením také sadu čtyř objektivů – konkrétně se jednalo o modely R-UW AF Nikkor 28 mm F2.8, R-UW AF Micro Nikkor 50 mm f/2.8, R-UW AF Zoom-Nikkor 20–35 mm f/2.8 a R-UW AF Fisheye Nikkor 28 mm f/2.8 – ve všech případech však byla cena objektivů i samotného těla závratná prakticky dvoj až troj násobná oproti předchozí generaci Nikonosu.

Ten si tak samozřejmě drží vyšší cenu i na bazarovém trhu, kde jej můžete pořídit kolem 20 000 Kč pouze za tělo. Pokud byste sáhli po tělu se zoomovým objektivem a makroobjektivem, tak si připravte kolem 100 000 Kč.

Obecně je Nikonos RS spolehlivým modelem, snad nejčastějším problémem bylo protečení přes silikonová těsnění, na něž se muselo používat speciální originální mazivo od výrobce, v opačném případě nebyla jejich těsnost stoprocentní. Řešením bylo obvykle použití jiného těsnění.

Fotoaparáty Nikonos si oblíbila také americká armáda, která využívala již ve válce ve Vietnamu modely první generace. Na přelomu tisíciletí dokonce vznikla omezená série digitálních Nikonosů označených jako Nikon/Kodak DCS 425, které pro tyto účely upravil Kodak, podobně, jako tomu bylo u digitálních zrcadlovek Kodak DCS 420.

Švýcarská ALPA a Tessina

V našich končinách je pojmem Alpa tradičně označován bylinný lihový roztok, ovšem ve světe fotografie patří Alpa mezi ikony minulé i současné fotografie. Značku založila švýcarská hodinářská společnost Pignons S.A., která byla de facto konkurencí významných značek jako Leica, Contax nebo Rolleiflex, avšak fotoaparáty Alpa se vyráběly výhradně ručně, byly celokovové a počet vyrobených kusů nebyl velký, poslední vyrobený přístroj nesl sériové číslo 64.xxx.

V roce 1940 se objevil první model Alpa Reflex, který byl následován několika dalšími, ovšem absence dostatečných prostředků pro výzkum a vývoj znamenala malou konkurenceschopnost ve srovnání s velkými výrobci. Fotoaparáty Alpa se ještě nějakou dobu vyráběly v Japonsku pod dohledem Chinonu, byly sice levnější, ale kvalitativně nesrovnatelné s předchůdci. V roce 1990 vyhlásila společnost bankrot a od roku 1996 patří obchodní jméno novému majiteli, který se rozhodl pokračovat v tradici velmi kvalitních a ručně vyráběných fotoaparátů, jen se zaměřil na segment středoformátových aparátů.

Všechny fotoaparáty se značkou Alpa tak nejsou ve své podstatě až tak specifické svými schopnostmi nebo funkcemi, ale jsou především velmi vzácné a drží si stále svoji vysokou hodnotu. Cena původních kousků se pohybuje v přepočtu mezi 35 a 50 000 Kč

A když už jsme zmínili švýcarskou limitku Alpa, je třeba uvést také jeden z nejmenších fotoaparátů na kinofilm na světě, který byl vyroben. Nese označení Tessina 35 a za návrhem stojí rakouský inženýr Rudolpj Steineck, samotné výroby se pak zhostila švýcarská společnost Siegrist. Na trh byl fotoaparát uveden v roce 1957 a výroba byla ukončena v roce 1996, velmi často byla Tessina využívána špiony a rozhodně patří mezi ty dražší kousky – prodejní cena v roce 1996 činila ekvivalent 1000 EUR.

Ostatně byla pro takové použití navržena, ačkoli pracuje Tessina s klasickým kinofilmovým formátem, používá odlišný návin ve srovnání s filmovou kazetou. Rozměry fotoaparátu jsou pouze 65 × 50 ×20 mm, tedy velmi podobné, jako u krabičky cigaret, do které jej bylo možné schovat. Specialitou je také možnost upevnění aparátu na zápěstí.

Tessina má dva objektivy s ohniskem 25 mm a světelností F2,8, kdy jeden sloužil k fotografování a druhý pak zprostředkovával pomocí zrcadla obraz v malém okénku na horní straně – tedy principielně fungoval fotoaparát jako dvouoká zrcadlovka. Z pohledu expozice je třeba zmínit možnost práce s clonou v rozmezí F2,8 až F22 a rozsah expozičních časů 1/2 až 1/500 sekundy.

Pokud byste si chtěli vyzkoušet špionskou fotografii, jako to dělal německá STASI nebo americká FBI a CIA, pak je Tessina horkým kandidátem, ovšem připravit si budete muset částku mezi 10 a 30 000 Kč. Cena se obvykle odvíjí od kosmetického a technického stavu a také se mění podle modelu.

Postupem času se objevily tři generace, které se lišily nejkratší zaostřovací vzdáleností Tessina Automatic 35 mm (30,5 cm), Tessina 35 (23 cm) a Tessina L (23 cm). Rozdíl je také v hledáčku, který byl buď velmi jednoduché zvětšovací sklo pro snímání od pasu, dále byl k dispozici hledáček prizmatický, který byl ale větší než samotný fotoaparát a standardně se dodával hledáček skládací.

Ve jménu miniaturizace

Mnohem známějším výrobce, který proslul miniaturizací, je německá společnost Minox. Ta stojí za vůbec nejmenšími přístroji, s nimiž se dalo fotografovat. Svého času bylo vlastnictví Minoxu statusovou záležitostí, jelikož fungoval pro nemálo uživatelů jako šperk či módní doplněk. Zcela jiné využití však našly miniaturní fotoaparáty ve špionské praxi.

Ty opravdu miniaturní fotoaparáty využívali menší filmové políčko o velikosti 8 × 11 mm, nicméně fotoaparát Minox figuruje i mezi nejmenšími modely, které používaly kinofilmový materiál. Konkrétně model Minox 35 je dosud jedním z nejmenších kinofilmových aparátů. Zavírací konstrukce (podobně jako u sklopných aparátů) umožnila vytvořit velmi kompaktní tělo velikosti podobné krabičce cigaret – 10 × 6 × 3 cm.

Objektiv u tohoto miniaturního modelu má ohnisko 35 mm a světelnost F2,8 s možností ostření od 90 cm do nekonečna. Popularita tohoto fotoaparátu byla poměrně velká, takže se jej rozhodli v SSSR zkopírovat a vznikl fotoaparát Kiev 35A, který byl shodný prakticky do posledního detailu, včetně výrazné červené spouště.

Mnohem známější fotoaparáty Minox jsou ty opravdu miniaturní kousky, které používali špioni a také se často objevovali ve filmech se špionskou tematikou. Ostatně v průběhu studené války se tento fotoaparát jevil jako velmi praktický. Prvním modelem byl Minox Riga z roku 1937, postupem let vznikla celá řada dalších modelů s označením Minox A, Minox B, Minox C, Minox LX a Minox EC. První jmenovaný se mimo jiné objevil také v rukou Jamese Bonda. Asi největší popularity se dostalo modelu Minox B, který se vyráběl v letech 1958 až 1969 a celkem bylo vyrobeno 384 327 kusů.

Všechny fotoaparáty této řady měly velmi podobnou konstrukci – tělo bylo vyrobeno z hliníku ve velmi kompaktním rozměru 97 × 27 × 15 mm (Minox B) a pro zapnutí bylo třeba zatáhnout za oba konce, tímto pohybem se jednak odkryl objektiv a zároveň došlo k posunu filmu a natažení závěrky – a to i když nebyl exponován snímek. Filmové políčko mělo velikost 8 × 11 mm a filmový pás o šířce 9,2 mm byl navinutý na speciální kazetu s kapacitou 50 snímků. Výjimečný byl také použitý objektiv s vynikající ostrostí a rozlišovací schopností.

Fotoaparát nebyl napájen baterií a zároveň nabídl vestavěný expozimetr pracující se selenovým článkem. Objektiv zde byl osazen s širším ohniskem a zvládl ostřit od 20 cm, expoziční čas varioval v rozmezí 1/2 až 1/1000 s. Před objektivem byl umístěn neutrální šedý nebo zelený filtr, který bylo možné odsunout, součástí aparátu byl řetízek pro upevnění aparátu, který zároveň sloužil jako měřítko pro správnou vzdálenost při exponování.