Architektura, respektive její fotografování patří mezi žánry, které od fotografa vyžadují především pečlivost a trpělivost, podobně jako například u krajiny nebo wildlife. Podobností mezi těmito žánry však najdeme více.
Trpělivost a pečlivost jsem v tomto případě zmínil záměrně, protože bez ní se zkrátka žádná fotografie architektury neobejde. Pokud je vaším ideálním prostředím pro fotografování shromáždění lidí, kde se stále něco děje, a libujete si především v reportážní a street fotografii, nebude architektura pravděpodobně tím pravým ořechovým.
Určitě však stojí tento žánr za vyzkoušení, protože vás donutí zpomalit a přemýšlet nad fotografií nejen jako nad celkem, ale také jako nad skupinou jednotlivých detailů, které jsou zejména u architektury velmi důležité. Nemám na mysli ani tak určení optimálních expozičních hodnot, ale především nalezení perfektní kompozice v kombinaci s osvětlením. Ne nadarmo se fotografování architektury označuje jako královská disciplína.
Zcela prvním krokem při fotografován architektury by mělo být vaše rozhodnutí, zda se budete věnovat pouze dokumentaci zajímavých objektů, nebo zvolíte druhou polohu a při vzniku snímku zapojíte vlastní kreativitu.
Technická fotografie architektury je do značné míry popisná a velmi se dbá na perfektní kompozici i expozici – tady zkrátka není místo pro sbíhající se linie, sentimentální odrazy stavby na vodní hladině apod.
Volba objektu pro fotografování do značné míry ovlivní i to, jak budete zejména ke kompozici přistupovat: moderní stavby zaujmou čistou vizuální estetikou, která si přímo říká o minimalistické, až abstraktní pojetí obrazu. Velmi častá je práce s liniemi a křivkami, které záběr ozvláštní.
Prvním krokem by tedy mělo být vaše rozhodnutí, jaké stavbě či stavbám se budete při fotografování věnovat, a následně si pak zvolíte vhodné nástroje a osvětlení, které využijete ve svůj prospěch, respektive ve prospěch vznikající fotografie.
To se sice lehko řekne, ale v městské zástavbě hůř provádí, že? Inu v tomto směru musíte být trošku kreativní, na druhou stranu typická městská zástavba zas tak často nezahrnuje vizuálně atraktivní stavby, které by byly těsně obklopeny jinými stavbami.
Něco jiného jsou však historické stavby, které kolem sebe mívají trochu volného prostoru, aby mohly vyniknout, a je především na vás, abyste s prostorem vhodně pracovali. Pokud budete fotografovat historické stavby, je dobré si pohlídat také další objekty na scéně, které se stavbou časově nesouvisejí, například moderní automobily, náhodní kolemjdoucí s mobilem v ruce apod.
Volný prostor kolem fotografovaného objektu je zcela zásadní v případě, že plánujete snímky upravovat – ať už to bude ořez, srovnání horizontu nebo narovnání kácejících se linií. Každá z takových úprav si obvykle ukrojí trochu volného místa kolem stavby, takže je jeho dostatek žádoucí.
Málokdy se podaří najít hned na první pokus ideální záběr, i když si to mnoho začínajících fotografů myslí a spokojí se bohužel s fotkou z jednoho místa – toto opravdu není cesta k rozvíjení fotografického vidění světa.
S volbou záběru úzce souvisí nalezení vhodného stanoviště, ve většině případů si totiž nejlepší kompozici musíte „vychodit“ protože na vás jen tak nevyskočí. Můžete si to představit velmi jednoduše: před samotnou expozicí najdete nejlepší záběr jen tak, že budete...
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!