Co dělat s negativem po vyvolání?

Archivace je obecně problematická nejen u analogového fotografování, ale stejně tak i u digitální fotografie, kde vlastně stále nemáme stoprocentně spolehlivý způsob, jak obrazová data dlouhodobě uchovávat.

V případě filmového materiálu může být jeho archivace ve srovnání s digitálem de facto jednodušší, ale především spolehlivější a trvanlivější. Ostatně při správném skladování je jediným rizikem pro filmové políčko živelná událost v podobě ohně nebo vody, v případě digitálních dat může ke zničení stačit například neopatrná manipulace s úložištěm nebo třeba jen s magnetickým polem.

Proč a jak tedy filmový materiál uchovávat? Inu, odpověď je prostá, políčko negativu nebo diapozitivu je vlastně jediným originálem daného snímku, který máte k dispozici. Pokud z něj budete zvětšovat fotografie, je pravděpodobné, že postupem času může dojít k jeho poškození, čemuž se samozřejmě chceme vyhnout.

Pokud bychom měli proces archivace zcela zjednodušit, sestává de facto z pouhého nastříhání negativů a jejich uložení do tzv. archivačních archů či folií. Je však dobré držet se několika zásad a doporučení. Předpokládejme pro jednoduchost, že pracujeme především s negativním černobílým filmem, pro jiné typy materiálů jsou však doporučení prakticky stejná a liší se spíše v tom, jak jsou jednotlivá políčka nebo plochý film organizovány pro archivaci.

Nezapomínejme ale také na to, že archivaci negativu často předchází hned několik různých kroků, mimo jiné například digitalizace negativu, která je vlastně také jakousi formou archivace v podobě digitálních dat a zároveň nám dává možnost vytvořit výslednou fotografii i jinou cestou, než je klasické zvětšování v temné komoře, kdy musíme se samotným filmem nutně manipulovat.

Správné ustálení je základ

Samotné vyvolání filmu je doslova alchymie, zejména pokud experimentujete s různými vývojkami a filmy. Každé vyvolání je pak ukončeno ustálením a praním filmu – a právě zde je třeba zvýšené opatrnosti. Největší hrozbou pro dlouhodobé uchovávání filmů je jejich špatné ustálení. Jestliže si necháváte filmy vyvolat v některé z mnoha fotolaboratoří, pak vám bohužel nezbývá než doufat, že byl použit dostatečně čerstvý a nevyčerpaný ustalovač.

Každý roztok má určitou doporučenou kapacitu filmů pro ustálení, a pokud ji překročíte, je pravděpodobné, že nebude filmový materiál dostatečně ustálen a chemická reakce bude nadále probíhat, i když velmi pomalu. Pokud se tak stane, můžete...

Celý článek najdete v březnovém čísle FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!