Analogová fotografie, to nejsou jenom krásné staré kovové fotoaparáty, s nimiž fotili už naši otcové a dědové. Než se rozvinula ta digitální, vypustili na trh výrobci aparátů to nejlepší z kinofilmového světa.
Text a foto: Petr Březina
Tím nejlepším máme na mysli fotoaparáty, které byly velmi dobře odladěné a v mnoha parametrech snímání si nezadají se současnými digitálními zrcadlovkami. Filmové zrcadlovky profesionální a poloprofesionální kategorie patřily ve své době k tomu nejlepšímu, co vůbec bylo možné koupit.
Je sice pravda, že tyto fotoaparáty již nepatří mezi klasické manuální zrcadlovky s ručním převíjením filmu, jako je tomu u modelů z let 80. a 90. O to více jsou ale prošpikované inovativními funkcemi a elektronikou, která v mnoha směrech fotografovi pomáhá. Prakticky každý výrobce měl ve své době jednu vlajkovou loď na profesionální a jednu na poloprofesionální úrovni. Právě tyto modely jsou tentokrát objektem našeho zájmu.
Proč kupovat filmovou zrcadlovku? Inu, pokud chcete fotografovat na film, ale manuální nastavení expozice či práce s externím expozimetrem pro vás není zcela ideální, pak je elektronická kinofilmová zrcadlovka skvělé řešení. Navíc cena těchto přístrojů bývá srovnatelná a mnohdy nižší než u klasických manuálních zrcadlovek, které jsou dodnes velmi populární a drží si svoji hodnotu.
V případě elektronických zrcadlovek je však třeba mít na paměti důležitost jejich celkového stavu. Zatímco u manuálních zrcadlovek se nemá prakticky co poškodit, jelikož jsou většinou kovové a plně nezávislé na elektrické energii, u těch elektronických je to zcela naopak.
U manuální zrcadlovky může být poškozená závěrka či posun filmu, případně měření expozice, což odhalíte poměrně snadno. Elektronická zrcadlovka však skýtá různá úskalí, ovšem pokud se o ni předchozí majitel staral s láskou, pak bude její chod bezproblémový.
...
Celý článek si můžete přečíst v říjnovém vydání FotoVideo!
Více z obsahu nového vydání najdete zde.