Dílo velmi výrazné ale nepříliš známé umělkyně Kateřiny Černé (*1937) prezentuje výstava v Museu Kampa. Přehlídka nazvaná podle jednoho z deníků autorky Sny zaznamenané přináší obrazy, asembláže i ukázky grafické tvorby, vytvořené v průběhu téměř celé autorčiny umělecké dráhy.
Na Akademii výtvarných umění, kterou absolvovala v roce 1963, se setkala s výjimečnými osobnostmi, m.j. s umělci z neodadaistické skupiny Šmidrové – Janem Koblasou, Karlem Neprašem, Bedřichem Dlouhým a Čestmírem Janoškem, které v r. 1959 zachytila na společném portrétu s hudebními nástroji.
Po celý život se pohybovala v alternativní rovině současného umění. Její obrazy jsou poetické, mají jemný humor a mluví ženskou řečí. Také materiály, které používá ve svých reliéfních asamblážích, jsou ryze ženské: kousky látky nebo krajky, korálky, barevné papíry anebo v domácnosti běžně užívaná staniolová fólie. I její práce s malířskými metodami je velmi neortodoxní. Místo olejových barev používá tempery pastelových odstínů, do svých obrazů s oblibou vkládá texty a hraje si s písmem. Specifickou kategorii pak tvoří ručně psané zábavné kuchařské recepty a návody.
Vedle snových zahrad a panenek, připomínajících svaté obrázky, je jejím velkým tématem Praha. Zachycuje pražské scenérie plné rozmanitých dějů a příběhů. Typickým příkladem je rozměrná veduta Praha od Ládví (1962) zachycující pražské panorama s mnoha postavami, parníkem na Vltavě a kolotočem. Je to stylizovaný pohled z tramvaje č. 17, kterou Černá jezdila do svého ateliéru v centru Prahy.