Za jarním sluníčkem s Naší přírodou 2/25

Doba zimního spánku je za námi a sluneční paprsky postupně probouzejí celou přírodu do jarního skotačení. Vrhněme se do něj s druhým číslem Naší přírody, kde jsou články mimo jiné o „našich“ invazních suchozemských rostlinách či o lelkovi lesním.

V Národním muzeu nehlédneme do přírodovědných sbírek, odtajníme vznik vltavínů, necháme se unést pozorováním tetřevího a tetřívčího toku a projdeme se po Muráňské planině či v sopečném kráteru kousek od Prahy.

Obsah čísla 2/25

• Zaostřeno na vetřelce – terestrické rostliny / Alena Říhová
• Lelek lesní – tajemný pták noci / Ľubor Čačko
• Přírodovědné sbírky II. / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Drahokam zrozený během apokalypsy / Lukáš Zahradníček
• Jezera – svědkové přírodních dějů / Jan Vítek
• Nejkrásnější vůně a vyhlídky Muráňské planiny / Martin Janoška
• Sopečný kráter v polích za Prahou / Jakub Hloušek
• Staré ovocné stromy / Denisa Mikešová
• Zážitky fotografa z tetřevího a tetřívčího toku / Jan Kopecký
• Když fotografka přírody vlastní živou zahradu… / Denisa Mikešová
• Přírodovědná abeceda – B / Monika Tošenovská
• Velká kniha o obojživelnících / Marek Velechovský

Lelek lesní – tajemný pták noci

Mezi naše nejzajímavější a nejzáhadnější ptáky patří lelek lesní. Tento zvláštní a nenápadný pták se dá spatřit jen velmi zřídka. Jeho noční aktivita a téměř dokonalé maskování ho činí doslova neviditelným. Výrazný je pouze jeho neobvyklý a zvláštně znějící hlas, kterým se nejčastěji ozývá za soumraku a brzy ráno.

Nejkrásnější vůně a vyhlídky Muráňské planiny

Přímo za humny slovenského Tisovce objevíte nejkrásnější, a přitom nejméně navštěvovaná místa Národního parku Muráňská planina. Zdolávání náročného terénu vás odmění závratnými skalními vyhlídkami, lesní divočinou i rozkvetlými loukami, z nichž ta nejhezčí nese přiléhavý název Voniaca.

Drahokam zrozený během apokalypsy

V období miocénu (mladší třetihory) se odehrála v Evropě katastrofa apokalyptických rozměrů, která se mimo jiné významně projevila také na území jižních Čech a Moravy. Před 14,8 miliony let dopadlo do oblasti dnešního Bavorska ze západního směru těleso (impakt) o průměru cca 1,5 km rychlostí kolem 70 000 km/h. Předpokládá se, že se jednalo o asteroid nebo kometu. Energie uvolněná při dopadu odpovídala přibližně energii 250 000 (jiné zdroje uvádí až dokonce 1,8 milionů) hirošimských bomb.

Během několika málo setin vteřiny se těleso zanořilo 1 km pod povrch. Tlak v místě dopadu vystoupal k hodnotě kolem 4 milionů barů a teploty se vyšplhaly až k 30 000 °C. Takové teploty a tlaky vedly k tomu, že se vypařilo jak dopadající těleso, tak okolní hornina. Vytvořil se až 100 km vysoký zářící mrak ve tvaru atomového hřibu a došlo k tryskovému vymrštění kapek taveniny východním směrem do vzdálenosti 400 km a pravděpodobně i mnohem dál rychlostí až několikrát vyšší než rychlost zvuku. Celkem bylo balisticky vyvrženo 150 km³ horniny.