Z archivu rodiny Berndorffových

Jak se potkaly geny s výchovou? Začněme ale historií a městem Nepomuk, odkud rodina Berndorffů pochází. Zdenek Berndorff /dědeček Kamily a Kláry/ byl stejně jako jeho otec majitelem nepomucké lékárny.

Jeho záliba ve fotografování byla podmíněna znalostí chemických procesů, které vycházely z jeho profese. Synové Jiří a hlavně Zdenek, oba opět lékárníci, byli fotografií a fotoaparáty stejně fascinováni jako jejich otec. V dobrém slova smyslu byli posedlí i motorismem a cestováním. Již v roce 1935 vyjela rodina do Rakouska vlastním automobilem. Maminka Věra, rozená Kubecová, které patřil zámek v Měčíně, byla kultivovaná a vzdělaná dáma, hovořila několika jazyky a hrávala v kostele na varhany. Na zahradě rodinného domu stávala bronzová socha Františka Palackého a výběr četby literatury v rodině řídil otcův bratr, známý spisovatel nepomuckého kraje, Alexandr Berndorf. O životě rodiny svědčí obrovské množství nádherných fotografií pečlivě uspořádaných do cca dvaceti souborů nalepených v albech. K velké radosti potomků se dochovaly dodnes. Malá ukázka byla naskenována, natištěna a je na této výstavě.

Zdenek Berndorff se oženil do Blatné do rodiny Šulcových a působil zde jako lékárník celý život. V domě na J. P. Koubka 6 vznikla symbióza spřízněných duší. Jak rodina Šulců, tak rodina Berndorffů přišly při komunistickém převratu o značný majetek. V domě v Blatné tajně přespala Milada Horáková. Syn Petr Šulc se stal politickým vězněm, dcera Miroslava Berndorffová, rozená Šulcová, středoškolská profesorka, musela pracovat několik let jako dělnice.

Do pohnuté doby se narodila dcera Kamila. Šedesátá léta sice představovala naději, ale emigrace Zdenkových sourozenců na západ opět zhoršila „kádrový profil“  rodiny. V té době se dostalo do zahraničí několik propracovaných nákresů karoserií aut, jejichž autorem byl Zdenek, který, ač rodinnou profesí lékárník, měl mimořádné nadání technické a výtvarné a detailní kresby automobilů byly jeho koníčkem. Tajnými cestami mu bylo nabídnuto zaměstnání za předpokladu, že rodina emigruje. Nakonec se k riskantnímu útěku za hranice neodhodlali. Roli sehrála silná citová pouta s prarodiči, láska k malebné jihočeské krajině a blízkým Paštikám, kde rodina na chatě trávila chvíle odpočinku. V době tuhé normalizace znovu hrozilo, že Miroslava bude muset odejít z postu středoškolské profesorky. Její výuka novodobé historie se neslučovala s tehdejšími osnovami. Šťastným řešením bylo narození dcery Kláry. Ale nejen stejný postoj k uspořádání světa a ke svobodě, a tudíž aktivní odpor ke komunistickým manýrám, spojoval rodinu Berndorffů a Šulců v několika generacích.  Vztah k umění, literatuře, kulturním památkám a tvůrčí činnost všeho druhu bylo to, co pomáhalo přežít v dobách krizových. Miroslava, vystudovaná kunsthistorička, malovala v přírodě akvarely, Zdenek fotografoval, společně vytvářeli linoryty, které posílali svým přátelům k novému roku. Dědeček Vladimír psal rozsáhlou kroniku, která je zdrojem informací rodinných i politických. /Ukázky najdeme v zadní části kavárny./ A všichni společně objevovali památky v tehdejším Československu. Galerie, kostely, hrady a zámky... Zálibu v cestování do zahraničí omezovaly režimem povolené destinace.

Petr, Miroslava a Zdenek uvítali s úlevou a radostí pád železné opony a spolu se svými potomky se aktivně zapojili do procesu obnovy demokracie.

O výstavě:

Z archivu rodiny Berndorffových

Kulturní kavárna Železářství U Šulců, Blatná

Výstava potrvá až do 3. srpna 2023.

Fotografie:

Zdenek Berndorff /1884-1946/

Zdenek Berndorff /1927-1996/

Kamila Berndorffová

Obrazy:

Klára Jánská

Studie:

Magdalena Beata Jánská

Vystavující:

Zdenek Berndorff se ve své fotografické tvorbě zaměřoval na malebnou krajinu, ale jeho hlavním zájmem byl ateliérový portrét. Fotografoval Flexaretem a Praktikou LTL. Vyvolával a zvětšoval sám. Byl aktivním členem fotoklubu Kamfo Blatná.

Kamila Berndorffová trávila od dětství dlouhé hodiny s otcem v temné komoře. Sama začala fotografovat v deseti letech středoformátovou, manuální Milonou. Později Flexaretem a od dvaceti let vytouženým Pentagonem six.  Studovala Pražskou školu fotografie u Ing. Vláška, který ji připravoval na zkoušky na FAMU. Vdavky a těhotenství ale odložily její zájem o studium do pozadí. Naplno a profesionálně se vrací k fotografii až při svých četných cestách do Asie. Hlavním tématem její volné tvorby je zátiší, stylizovaný portrét a dokument. Dvakrát byla oceněna v Czech Press Photo. Samostatně vystavovala v řadě galerií, např. na Staroměstské radnici v Praze, v českém centru v Tokiu, v Budapešti, Tel Avivu... Zde vystavené fotografie jsou analogové a zvětšované v temné komoře.

www.kamilaberndorffova.cz

Klára Jánská

vystudovala keramickou školu v Bechyni. Po několika letech v pracovním procesu v Praze, kdy výtvarnice aktivně nasávala prostředí bohémské společnosti, odcestovala na řadu měsíců poznávat svět. Po návratu plní roli manželky a matky dvou dcer a její profesní dráha keramičky se začíná jasně profilovat. Od točení na hrnčířském kruhu pomalu přechází k figurální tvorbě. Dostavuje se výrazný úspěch, který trvá dodnes. Od dětských let si kreslí a maluje pro radost. Svět plný barev, divoké přírody, zvířat a pohádkové fantazie přechází často k abstrakci. Klářiny obrazy tak zrají spolu s její osobností, aniž by ztrácely na spontánnosti.

www.klarajanska.webnode.cz

Magdalena Beata Jánská je mladší dcerou Kláry. Studuje architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT. Vystavuje školní práci - studii návsi v obci Paštiky, kde vyrůstala.

Ačkoliv zde neuvidíme díla dalších členů rodiny, musíme zmínit, že ani v případě Judity Berndorff /dcera Kamily/ a Arlety Jánské/ Berndorff /starší dcera Kláry/ nepadlo jablko daleko od stromu. Judita /momentálně na mateřské/ působí ve videoprodukci v Londýně a Arleta nás překvapuje rychle stoupající slávou hvězdy rapu.