Letošní zima je poněkud aprílová, proto když vás počasí uvězní doma, pojďte se do přírody vydat alespoň zprostředkovaně, nad stránkami prvního letošního čísla Naší přírody.
Opět se nebudete nudit a určitě se dozvíte něco nového, třeba o bříze bělokoré, o sýkorce uhelníčkovi, o žule, o praseti divokém či o ptačím peří. Najdete i tipy na výlety pro po stránce počasí vydařenější dny, třeba k Beroucne či na nejvyšší horu Beskyd. A pro děti otevíráme nový poznávací cyklus, tak pojďte na to…
Obsah čísla 1/24
Hlas uhelníčka se ozývá snad z každé smrčiny. A ačkoliv patří k dominantním druhům jehličnatých lesů, spatříte jej stěží. Hbitě totiž kmitá vysoko v hustém větvoví a pilně sbírá hmyz (včetně kalamitních škůdců), jímž se živí. A tak nad pichlavými porosty drží ochrannou ruku. V zimě se však specializuje na semena. Obzvlášť hojná úroda smrků k nám pak dokonce může přilákat početné davy uhelníčků ze severu. Loni jsme zažili masivní invazi. A tak se pojďme s uhelníčkem blíže seznámit, ať jej při setkání poznáte.
Titulkem článku se rozhodně nenechte odradit. Na Lysou horu s davy turistů a horských běžců rozhodně nepůjdeme. Vydáme se o kus dál na východ na nejvyšší horu celých Beskyd, a nikoli jen těch našich moravskoslezských. Cílem je Babí hora, jejíž mohutný masív vystupuje na hranici Polska a Slovenska.
Díky peří se ptáci líbí nejen lidem, ale i potenciálním partnerům. Jejich hlavní účel ale nemá s krásou nic společného. Peří všech ptáků má velmi důležitý význam, jde především o izolační vrstvu na těle a také umožňuje létání. Peří, i když je ve větší vrstvě, je nesmírně lehké. Udržuje také u kůže vrstvu vzduchu, která je ohřátá tělesným teplem. Tato izolace je v tomto směru tak dokonalá, že umožní ptákům pobyt i při velmi nízkých teplotách.