Třetí letošní Naše příroda už na vás čeká!

Venku je krásně, tak přece nebudeme sedět doma! Nechejte se zlákat a navštivte spolu se 3. letošním číslem Naší přírody bobry a nebo kočky divoké, bude to poučné a roztomilé zároveň.

Sluníčko láká k vodě, u které, ale i ve které roste spousta rostlin – za těmi se tentokrát také vydáme a trošku je poznáme. Další výlet si uděláme třeba do pískovcových skal, k jezerům Spišské Magury či za nádhernými liliemi. Tak se nedejte pobízet a pojďte s námi…

Obsah čísla 3/24

• Vodní a mokřadní rostliny / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Návrat bobra (ne)těší / Alena Říhová
• Fotografování invazních druhů rostlin / Denisa Mikešová
• Kočka divoká / Jaromír Zumr
• Písek a pískovec všude kolem nás / Jan Vítek
• Jezera Spišské Magury / Martin Janoška
• Kde ohnivě září oranžové plameny lilií / Jakub Hloušek
• Radostné bahnění / Tomáš Grim
• „Podivnosti“ aneb Co se to tu stalo? 3. část: „Pátrání ve vodě“ / Monika Tošenovská

Vodní a mokřadní rostliny

Červen již obvykle vyláká k vodě i méně otužilé jedince, takže snad nebude od věci porozhlédnout se po okolí řek, potoků a vodních nádrží, co kde roste.

Lidé, kteří se chodí do přírody koupat, vnímají rostliny ve vodě a kolem ní spíše jen jako něco obtížného, do čeho se jim ve vodě zaplétají nohy a na břehu pak všeliké rostlinstvo nedovoluje pořádně se natáhnout na sluníčku, protože v lepším případě lechtá, v horším je možné se o něj poranit nebo může dokonce způsobit nepříjemné vyrážky.

Návrat bobra (ne)těší

Zhruba po dvou staletích se do naší přírody vrací její původní obyvatel, bobr evropský. A nestačí se divit… Kam zmizely ladné meandry, jimiž se kdysi bezstarostně proplouval malebnou krajinou, a bahnité břehy, v nichž si snadno hloubil podvodní nory? Bobr svou domovinu nepoznává… A tak přikládá „ruku“ k dílu a svou přirozenou činností přetváří člověkem pozměněnou krajinu k obrazu svému do původní panenské podoby. Jeho dílem jsou „bobří mokřady“ s obrovským ekologickým významem.

Nicméně kácením stromů a stavbou hrází místy neúmyslně páchá škody na majetku a dostává se do konfliktu s člověkem. Pojďme se teď s bobrem blíže seznámit, abychom pochopili, že je to v jádru dobrák, jenž svým konáním přírodě i člověku rozhodně víc prospívá, než škodí. Věřím, že jej dokážeme přijmout i respektovat.

Jezera Spišské Magury

Karpatská idyla, klenotnice přírody a balzám na duši. Tak nějak by se dala charakterizovat horská krajina nevysokých nadmořských výšek, která se rozkládá mezi Vysokými Tatrami a Pieninami. Pokud se do ní vypravíte a budete hledat, určitě najdete mnoho netušených pokladů.