Trafo Gallery připravila samostatnou výstavu fotografa Tono Stana, který se ve svém aktuálním projektu věnuje i technice malby, nicméně v neobvykle nepřímé rovině.
Namaloval totiž prostřednictvím své modelky cyklus abstraktních kaligrafických obrazů a výsledky jejich akce, včetně foto a videodokumentace celého projektu můžete nyní vidět na vlastní oči. Komentovaná prohlídka proběhne ve středu 19. října 2022 v 18.00.
Bruslím, bruslíš, bruslíme. Zásluhu na tom, že bruslím říkáme právě brusle a ne třeba ledoboty nebo kluzonože, má belgické město Brusel. Zrovna tam totiž výprava krále Jiřího z Poděbrad v 15. století poprvé viděla měšťany klouzající se na zamrzlých rybnících a kanálech na botách opatřených noži. Právě brusle sehrály důležitou roli i při malířské performance.
„…Prvotní inspirace pro tuto akci je lokalizována na jih Číny do města Guiping, 20. října 2015. Seděl jsem u zdi velkého nádvoří a se zájmem sledoval práci asi dvaceti špičkových kaligrafů. Vše bylo úžasné, jen mi jaksi vadilo, že stojí na nohách. Připadalo by mi adekvátní, kdyby jen tak levitovali hlavou dolů nad papírem a podkladu se dotýkali jen štětcem…“
Cyklus barevných portrétních fotografií otevírá výstavu, kde je ústřední postavou žena. Žena jako model a zároveň prostředník či médium, které umožnilo neobvyklý způsobem vznik série velkoformátových abstraktních maleb. Fotografie a videozáznam zachycují příběh, jenž se odehrál v jednom filmovém studiu roku 2016.
Slovy Terezy Matějčkové z doprovodného textu k výstavní publikaci: …Co hoří na duchu, nevyhoří. Řekněme, že vnitřním žárem je jednota myšlení, promluvy a jednání. Ne každý umí hořet a asi nikomu to nejde hned. Jde o to nepřestávat ladit... Tvoření znamená překračovat, zbavovat tíže, být svobodný… Krása se neobejde bez nás, ale nevystupuje skrze nás, ale díky nám – tehdy, když objevíme tresť toho, co vidíme…
Tono Stano (*1960) je v současnosti známý svými černobílými portréty a kompozicemi převážně ženského těla. Vytvořil řadu rozsáhlých fotografických cyklů, jako jsou například velkoformátové „Polaroidy“, snímky „Fascinace“ ze světa přírody, zachycení kresby kontur světla a tmy na lidském těle s názvem „Inside Out“, cyklus „Konvex“, ve kterém pracoval s optickým efektem rozkladu reality a mnohé další. Často se vrací i ke konceptuální fotografii například ve formě negativně pozitivních portrétů a hledá stále nové fotografické postupy a přesahy.
Zajímají ho všechny formy uměleckého projevu. Dlouhodobě spolupracuje s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, pro který vytvořil rozsáhlou sérii světových světových osobností filmu a navrhl i hlavní cenu Křišťálový globus (2001). Jeho dílo je součástí sbírek Art Institute Chicago, Bibliothèque National v Paříži, Maison Européenne de la Photographie v Paříži, Museum Ludwig v Kolíně, National Museum of Photography, Film and Television v Bradfordu, Moravské galerie v Brně, Slovenské národní galérie v Bratislavě či v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.