SWPA – SUSAN MEISELASOVÁ, MIMOŘÁDNÝ PŘÍNOS FOTOGRAFII 2025

Susan Meiselasová získává prestižní ocenění za výjimečný přínos fotografii Sony World Photography Awards 2025 jako uznání za svůj vliv na toto médium v uplynulých pěti desetiletích.

Meiselasová, oceňovaná pro svůj hluboce angažovaný přístup, vytvořila impozantní dílo, které rozšiřuje vnímání dokumentární fotografie prostřednictvím hloubavého zachycení lidí přímo v jejich komunitách.

Meiselasová je dobře známá svým zobrazováním příběhů žen: od dívek vyrůstajících v Malé Itálii v New Yorku přes striptérky vystupující na státních veletrzích, až po ženy prchající před domácím násilím ve Velké Británii, a také svou prací dokumentující problematiku lidských práv v Latinské Americe a vytvořením fotografické historie Kurdistánu. Její fotografické eseje, které jsou pevně spjaty s konkrétním místem, přibližují životy a zkušenosti těch, kteří se ocitli před jejím objektivem. Její projekty vznikají během delšího časového období – často jsou doprovázeny poznámkami a výpověďmi účastníků – a vybízejí ke spolupráci.

V londýnské galerii Somerset House (17. dubna – 5. května 2025) se představí ukázky z jejích pěti projektů, které dosud nebyly ve Velké Británii vystaveny. Výstava čerpá z jejích prvních děl, 44 Irving Street, Prince Street Girls a Carnival Strippers, až po pozdější projekty Pandora's Box a A Room of their Own a sleduje opakující se tematické prvky, které Meiselasová ve své tvorbě dlouhodobě rozvíjí – zaměřuje se na to, co je často skryto před zraky veřejnosti.

Cykly, které se představí v prostorách Somerset House, jsou kronikou mezilidských vztahů a jejich proměn v průběhu času. V cyklu 44 Irving Street (1971) Meiselasová vyzvala své sousedy, aby napsali, jaké rozdíly vidí mezi tím, jak sami sebe vidí, a tím, co odhalují portréty, na nichž je zachytila. Prince Street Girls (1975-1990) zaznamenává dynamiku skupiny mladých dívek vyrůstajících v Malé Itálii a sleduje jejich vývoj až do dospělosti.

Cyklus Carnival Strippers (1972-75) dokumentuje zážitky žen, které předvádějí striptýz na malých karnevalech v Nové Anglii, na jevišti i mimo něj a zachycuje jejich osobní i umělecký život, který je vyvážen koláží hlasů všech účastnic, od manažera představení přes ženy na jevišti až po muže v publiku. Poutavá projekce Pandora’s Box (1995) se zaměřuje na newyorský sadomasochistický klub známý jako „Disneyland of Domination". V sérii A Room of Their Own (2015-2017) Meiselasová obrací svůj objektiv na ženský útulek v britském Black Country. Fotografie pokojů obyvatelek kombinuje s výpověďmi a originálními uměleckými díly vytvořenými obyvatelkami, které vyjadřují a zároveň i chrání jejich identitu.

SUSAN MEISELASOVÁ

Susan Meiselasová je dokumentární fotografka žijící v New Yorku. Je autorkou cyklů Carnival Strippers (1976), Nicaragua (1981), Kurdistan: (1997), Pandora's Box (2001), Encounters with the Dani (2003), Prince Street Girls (2016), A Room of Their Own (2017), Tar Beach (2020) a Carnival Strippers Revisited (2022). Meiselasová se proslavila také tím, že dokumentuje problematiku lidských práv v Latinské Americe. Její fotografie jsou součástí severoamerických i mezinárodních sbírek. V roce 1992 získala stipendium MacArthur Fellow a Guggenheimovo stipendium (2015). V poslední době získala první cenu Women in Motion Award od společnosti Kering a Rencontres d'Arles (2019), cenu Nadace Deutsche Börse za fotografii (2019) a cenu Ericha Salomona Německé společnosti pro fotografii (2022). Přehledovou výstavu Mediations, která představila její tvorbu od 70. let do současnosti, uspořádala z podnětu pařížské galerie Jeu de Paume. Tato výstava putovala mimo jiné do Fundació Antoni Tàpies, San Francisco Museum of Modern Art nebo Instituto Moreira Salles v São Paulu. Meiselasová je od roku 2007 prezidentkou Nadace Magnum Foundation, jejímž posláním je rozvíjet rozmanitost a kreativitu dokumentární fotografie.

Susan Meiselasová se narodila v roce 1948 v americkém Baltimoru a předtím, než začala pracovat jako učitelka, absolvovala magisterské studium výtvarné výchovy na Harvardově univerzitě. Fotografovat začala během školních letních prázdnin a svůj první projekt Carnival Strippers vytvořila během letních prázdnin v letech 1972-75. V roce 1976 se stala členkou agentury Magnum Photos a vytvořila několik významných děl. Její fotografie z revoluce v Nikaragui na konci 70. let zůstávají i po letech stále v živé paměti veřejnosti.

Susan Meiselasová ke svému ocenění uvedla: „Jsem poctěna, že jsem obdržela tuto cenu za svůj přínos stále se rozvíjejícímu světu fotografie. Během uplynulých 50 let jsem měla tu čest být svědkem toho, jak se tvoří historie, a sdílet často skryté životy těch, kteří se na jejím vytváření podíleli. Vystavené práce vybízejí k zamyšlení nejen nad samotnými fotografiemi, ale také nad vztahy, které je utvářely a inspirovaly.“

Ocenění za výjimečný přínos fotografii je udělováno tvůrcům nejzásadnějších fotografických děl naší doby. Susan Meiselasová se jako 18. laureátka připojila k význačným jménům, mezi něž patří Mary Ellen Marková (2014), Martin Parr (2017), Graciela Iturbideová (2021), Edward Burtynsky (2022) či Sebastião Salgado (2024).

Ocenění si Meiselasová převezme na slavnostním ceremoniálu 16. dubna 2025 v Londýně během večera, kdy budou vyhlášeni také celkoví vítězové soutěže Sony World Photography Awards 2025.