Výstava spojující zdánlivě nespojitelné dvě tvůrčí tváře Romana Sejkota, dokumentárně-reportážní a uměleckouinscenovanou fotografii. Takových fotografů není moc.
Autor sám říká, že nikdy nechtěl být umělcem, že se to vlastně stalo náhodou, za kterou vděčí profesorům Jánovi a Pavlu Šmokovým a Miloslavu Stiborovi. Chtěl být reportážním fotografem a „tepat nešvary doby“. To šlo za socialismu snadno, šlendrián byl všude. Na výstavě to dokládají ukázky z cyklu Za socialismu bylo líp, včetně první fotografie otištěné v novinách (1983).
Speciálka Nápoje se nacházela u Václavského náměstí a výloha vzbudila zájem devatenáctiletého fotografa. Pořídil snímek, vstoupil do prodejny a zeptal se, zda opravdu nemají vůbec nic k pití, a uslyšel: „Neumíš číst, mladej?“ Odpověděl, „Číst umím, ale nerozumím tomu.“ Prodavač už neřekl ani slovo, myslel si, že chlapec je agent-provokatér. Panoráma Pražského hradu s mordorovským kouřem z nemocnic na Karláku či Zahradní Město tonoucí ve smogu, to vše nevyhnutelně vedlo k listopadu 1989 a ke vzniku slavné fotografie (americký časopis Life) z pádu komunismu u nás.
„V pátek 24. 11. večer jsem se šel podívat na Národní, jestli se někde něco neděje. Bylo ticho, když tu se otevřela okna několika bytů a lidi začali řvát: ‚Jakeš odstoupil! ÚV KSČ padlo!‘ Oznámily to televizní noviny. Okamžitě jsem běžel k Václaváku, protože jsem věděl, že
tam se budou dít věci – a bylo to tak... Na chlapa mávajícího vlajkou skočila ženská a začala ho líbat. Pak oba běželi deštěm a sněhem k soše Václava. Přidávali se další a euforie byla všude. Neopakovatelný zážitek!“ Přesně po 35 letech jsou dobové originály k vidění v Crème de la Crème s dokonalým výhledem na podloubí, kde došlo k masakru studentů 17. listopadu 1989.
Inscenovaná ateliérová a exteriérová fotografie je na výstavě reprezentována velkoplošnými 3D obrazy (St.Catharine, Grand Selle) i pracemi menšími, včetně zcela nevinného prvního školního aktu Jablko (Pocta Haskinsovi & Šmokovi, 1982), který později vedl k legendárnímu obrazu Heartapple (1990). Třešničkou na dortu je luxusní „nekonečný mamologický kalendář“ s názvem Nejkrásnějším šperkem na hrudi ženy jsou její ňadra... R. S., věnovaný nekonečnému boji s karcinomem prsu (Radiodiagnostická divize firmy FOMEI). Vidět jej mohou pouze ženy v ordinacích. Nyní jej můžete spatřit, a dokonce vlastnit i vy, když se zúčastníte dobročinné aukce.
Výstava se koná salonu v království zmrzliny Crème de la Crème v Praze 1 na Národní třídě 23 až do 11. prosince. Její součástí byla i komentovaná prohlídka 17. listopadu v 17 hodin, tedy přesně v den 35. výročí listopadového masakru studentů na Národní třídě, s výhledem francouzským oknem na místo tradičních oslav počátku konce komunistického režimu, s kávičkou a dortíkem, v teple zmrzlinárny Crème de la Crème, což bylo nejlepším důkazem, že tvrzení Za socialismu bylo líp je momentary lapse of reason.
Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!