S Nikolou Elefant o focení, lektorování a nastávajícím krásném období

Asi jste také byli alespoň na chvíli na FotoŠkoda FESTu, že? Kdo by nevyužil šance vidět spoustu nové techniky na jednom místě v centru Prahy a hlavně potkat známé tváře naší současné fotografie, popovídat si a poslechnout jejich lektorské rady, zúčastnit se příjemných přednášek a skvělých workshopů?

Jednu z milých lektorek se mi podařilo zastavit a využít chvíli jejího času pro rozhovor. Díky, Nikolo, bylo to moc fajn povídání.

Začnu možná neobvykle. Protože jsem se minulý týden vrátil ze Sušice a krátkých toulek po mé milé Šumavě a vy pocházíte z Klatov, takže jste to v mládí také neměla daleko, měla Šumava a rodné prostředí nějaký vliv na počátky vašeho fotografování? Jak jste vlastně s focením začala?
Stále to nemám na Šumavu daleko. Alespoň dvakrát měsíčně do Klatov jezdím. Ano, Klatovy nejsou Šumava, ale pro mě jsou alespoň pomyslnou bránou a z domu mých rodičů na první vrcholky dohlédnu. Prostředí na mě asi vliv nemělo. Na rozdíl od spousty fotografů jsem nezačínala krajinkami, ale začínala jsem s fotografií sportu.

Dlouhé roky jsem se pohybovala v prostředí golfu a windsurfingu a v té době jsem si pořizovala první fotoaparát značky Pentax. Ten mi vydržel rok a poté jsem přešla ke značce Nikon, která nabízela lepší fototechniku na sport. Až během dalších dvou let jsem nafotila první portréty a ty skutečně v okolí Šumavy vznikaly. V únoru to bylo 16 let od prvního portrétního fotografování v makovém poli. Postupem času se má klientela změnila a fotím převážně už jen v Praze.

Vím, že se už řadu let věnujete portrétní a fashion fotografii a někde jsem četl, že je „…před vaším objektivem každá modelka krásná“. Modelky si vás proto vybírají, nebo (bez předchozí nadsázky) poraďte, jak si je vybírat?
Tak to jste určitě četl správně. (smích) Ani po šestnácti letech jsem se v tom nezměnila a mám ráda v práci zachycení ženskosti a krásy. Modelky nebo agentury si vybírají mě nejspíš kvůli neměnnému komerčnějšímu stylu. Ale to vše není jen o mé práci, ale i tom, jak dobré mám vizážistky.

Mám ráda lehký make-up, který jen podtrhne přirozenou krásu. Společně s vhodným svícením a úhlem záběru to vytváří dojem přirozené krásy a netřeba fotku potom přetvářet v Photoshopu. Čím jsem starší, tím více ubírám na postprocesu, ať už jde o barvy nebo o retuš pleti.

Od portrétů a fashion není daleko k fotografování svateb. Vy je zvládáte velmi dobře. Je to při velké konkurenci a se stále vybíravějšími klienty žánr, kde můžete využít své kreativní nápady?
Je pravda, že na svatbách mě nejvíce baví portrétní focení, které je mi za ty roky nejbližší. Dokument jsem se musela postupem času naučit. Kreativních nápadů na svatbách mám plno, ale pokud není možnost nebo čas, tak s tím nikoho nezatěžuji. Je lepší nechat svatbu plynout a neubírat novomanželům čas z tak rychlého dne jen kvůli tomu, že bych chtěla nějakou fotku do portfolia. Je to vždy na domluvě.

A ano, konkurence je rok od roku větší. Docela se tomu i divím, protože to je skutečně náročná práce (z hlediska oboru) a hlavně zodpovědná. Sleduji na Instagramu, jak se skoro denně objevují nové profily svatebních fotografů, ale také fotografů, kteří plánují pro ostatní...

Celý článek najdete v červencovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!