Rozhovor s Radoslavem Holanem

Asi jeden z nejzaměstnanějších mužů v naší branži. Akce stíhá akci a on musí být u toho. Rychlost nejen fotí a dokumentuje, ale zvládá i tu pracovní. Je akční jako jeho fotky a videa. Jsem moc rád, že si na rozhovor udělal čas a snad vám nebude připadat moc uspěchaný…

Otázky kladl Rudolf Stáhlich, odpovědi a foto: Radoslav Holan, www.radoslavholan.cz, Facebook: radoslavholan.photo,
Instagram: @radeczech82

Každého se ptám na začátky fotografování – ty vaše, pokud vím, souvisely s rodiči a jejich nákupem prvního kompaktu, je to tak? Co vás bavilo fotit v prvních letech, řekněme, ještě amatérského období?

Můj první kontakt souvisel opravdu s kinofilmovým kompaktem, který mi v dobré víře pořídili rodiče. Vzpomínám si, že mi tehdy ze tří filmů vyšla jediná fotka. Byla fakt výborná − tři učitelky na pláži v Bibione (ještě na prvním stupni základky nás tam vytáhli na školu v přírodě), „úča“ vlevo se vešla do záběru jen z jedné poloviny, ta vpravo měla useknutou ruku a všechny tři byly odseknuty kdesi v půli kolen… prostě kousek pro fajnšmekry.

Naši se v té době asi smířili s tím, že fotografa mít doma prostě nebudou. Vlastně jsem se s tím smířil i já. Později jsem během studií na střední škole za směšný peníz začal pracovat v redakci motocyklových novin, kde jsem se od webmastera propracoval až na pozici stálého redaktora. A redaktor musel i fotit (aniž by to uměl). Měl jsem štěstí, že to bylo ...

Celý článek a kvalitně vytištěné fotografie najdete v tištěném lednovém vydání FotoVideo.
Více o obsahu celého lednového vydání roku 2020 najdete zde.