Jaro je tu, tak honem hurá ven pozorovat probouzející se přírodu. S 2. číslem Naší přírody se přidáme a zavedeme vás například za rehkem domácím, což je pro letošek pták roku, za krásnými zlatěnkami, k rybníku, za volavkami, ale také poradíme, jak se chovat při setkání s medvědem.
Na výlet vás pozveme za našimi sopkami či do Vojenského újezdu Libavá, kam je vždy jednou v roce, na 1. máje, povolen vstup veřejnosti.
Obsah čísla 2/24
Jistě už víte, že letošním ptákem roku se stal rehek domácí. Tentokrát si ornitologové pospíšili a ptačího krále inaugurovali už loni v prosinci. A zdaleka ne náhodou. Původně přísně tažný pták u nás totiž nově místy přezimuje. Patří k opeřencům, jež v důsledku změny klimatu mění své migrační chování.
A abychom se dozvěděli kdy, kde a kolik rehků u nás na zimu zůstává, začali jej ornitologové v posledních letech monitorovat. Zprvu jen na Brněnsku, letos však ČSO vyzvala ke spolupráci při celostátním mapování rehků širokou veřejnost v rámci kampaně „Rehci v zimě“. Pojďme se s rehky blíže seznámit a přidejme se k jejich pozorovatelům.
Nepřístupná, lesy obestřená náhorní plošina zahalená tajemstvím zapomenutých pověstí a příběhů mě jako magnet odjakživa vábila a přitahovala. Pocházel odtamtud jeden z mých pradědů a babička tam měla bratrance a sestřenice, které po válce již nikdy nespatřila.
Když jsem v roce 1991 zavítal na zakázané území Libavé poprvé, splnil se mi jeden z životních snů. Od té doby neopomenu žádnou příležitost znovu na Libavé prožít neodolatelné objevitelské vzrušení při toulkách tímto tajuplným krajem.
…to je počátek z básně Adolfa Heyduka (1835–1923, český básník, představitel Májovců), kterou známe například i v podáni nezapomenutelných J. Marvana a L. Peška z černobílého filmu Škola základ života (1938). Ale jakou zlatou mušku měl básník vlastně na mysli? Možná právě tu, která má „zlato“ přímo ve svém jménu. Zlatušku či zlatěnku.