Přivítejte jaro s Naší přírodou č. 2

Jaro je tu, tak honem hurá ven pozorovat probouzející se přírodu. S 2. číslem Naší přírody se přidáme a zavedeme vás například za rehkem domácím, což je pro letošek pták roku, za krásnými zlatěnkami, k rybníku, za volavkami, ale také poradíme, jak se chovat při setkání s medvědem.

Na výlet vás pozveme za našimi sopkami či do Vojenského újezdu Libavá, kam je vždy jednou v roce, na 1. máje, povolen vstup veřejnosti.

Obsah čísla 2/24

• Rehek domácí ptačím králem / Alena Říhová
• Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá… / Rostislav Poláček
• Co dělat, potkáme-li ve volné přírodě medvěda? / Zdeněk Jagielski
• Přírodopis na zdech / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Kamenné dědictví sopek / Jan Vítek
• Nezapomenutelná oslava příchodu jara v opavském Slezsku / Jakub Hloušek
• Proměny Vojenského újezdu Libavá / Martin Janoška
• „Podivnosti“ aneb „Co se to tu stalo?“ 2 / Monika Tošenovská
• Jaro u rybníka / Jaromír Zumr
• Od vajíčka po první let / Denisa Mikešová
• Překvapení u vody / Roman Najbert

Rehek domácí ptačím králem

Jistě už víte, že letošním ptákem roku se stal rehek domácí. Tentokrát si ornitologové pospíšili a ptačího krále inaugurovali už loni v prosinci. A zdaleka ne náhodou. Původně přísně tažný pták u nás totiž nově místy přezimuje. Patří k opeřencům, jež v důsledku změny klimatu mění své migrační chování.

A abychom se dozvěděli kdy, kde a kolik rehků u nás na zimu zůstává, začali jej ornitologové v posledních letech monitorovat. Zprvu jen na Brněnsku, letos však ČSO vyzvala ke spolupráci při celostátním mapování rehků širokou veřejnost v rámci kampaně „Rehci v zimě“. Pojďme se s rehky blíže seznámit a přidejme se k jejich pozorovatelům.

Proměny Vojenského újezdu Libavá

Nepřístupná, lesy obestřená náhorní plošina zahalená tajemstvím zapomenutých pověstí a příběhů mě jako magnet odjakživa vábila a přitahovala. Pocházel odtamtud jeden z mých pradědů a babička tam měla bratrance a sestřenice, které po válce již nikdy nespatřila.

Když jsem v roce 1991 zavítal na zakázané území Libavé poprvé, splnil se mi jeden z životních snů. Od té doby neopomenu žádnou příležitost znovu na Libavé prožít neodolatelné objevitelské vzrušení při toulkách tímto tajuplným krajem.

Štěstí! Co je štěstí? muška jenom zlatá…

…to je počátek z básně Adolfa Heyduka (1835–1923, český básník, představitel Májovců), kterou známe například i v podáni nezapomenutelných J. Marvana a L. Peška z černobílého filmu Škola základ života (1938). Ale jakou zlatou mušku měl básník vlastně na mysli? Možná právě tu, která má „zlato“ přímo ve svém jménu. Zlatušku či zlatěnku.