Příběh fotografie – Projekt Harimau

Publikováno: 5. srpna 2022 | autor Redakce
full-jpeg-ii.jpg

Nebudu přehánět, když napíšu, že jsem na tuhle šanci čekal ne dlouhé týdny, ne měsíce, ale roky.

Text a foto: Vladimír Čech ml.

V extrémní covidové době jsem se rozhodl zariskovat a překousnout veškeré nástrahy, které přípravy i cestu samotnou provázely, a vydal se za svým „pruhovaným snem“ na Sumatru. Dlouhé roky mě lákala myšlenka pořídit jednu z mála fotografií tygra sumaterského ve vysokém rozlišení.

full-jpeg.jpg

Prakticky od začátku mého snažení s touto tak trochu alternativní technikou fotografování jsem byl v kontaktu s česko-indonéskou neziskovkou Prales dětem, která na Sumatře vykupuje pozemky původně pokryté kaučukovými plantážemi a postupně jim navrací tvář skutečného a nenahraditelného deštného pralesa na okraji národního parku Gunung Leuser.

full-jpeg-ii.jpg

Mezi jejich další aktivity patří i poměrně rozsáhlý monitoring zvířat, která se do těchto oblastí pomalu, ale jistě opět navrací, a tygr je jedním z nich. V květnu 2021 jsem tam konečně s pomocí místního týmu Green Patrol pod vedením Zbyňka Hrábka nainstaloval své čtyři speciální fotopasti, ke kterým se za několik měsíců osobně (doufám) vrátím. Uvidím, jestli byly úspěšné, či nikoliv.

3/2022

Vrátil jsem se v březnu následujícího roku a posbíral zbytky již nefungujících fotopastí – povětšinou naštěstí jen z důvodu vybitých baterií. Rozhodl jsem se, že dva komplety ponechám v hraničním pásmu NP Gunung Leuser a zbylé dvě odvezu do oblasti Hadabuan Hill, kde mi bude s instalací pomáhat i skutečný znalec sumaterských tygrů a pralesa jako takového Haray Sam Munthe.

6/2022

Po 315 dnech od instalace přišly ze Sumatry dvě zprávy – dobrá a špatná. Ta dobrá je, že se tygra vyfotit podařilo. Ta špatná, že pouze jeho zadnice. Jedeme dál…


Celý článek najdete v srpnovém čísle časopisu FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!


fv08-22-web3.jpg

Právě vychází
fv08-22-web3.jpg
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.