Michal Kalhous – V kapli

Michal Kalhous (1967) – rodák z Valašského Meziříčí je spíše nenápadným, avšak svérázným uměleckým solitérem. Své výtvarné médium nalezl ve fotografickém obraze, v němž prozkoumává nekonvenční polohy.

Kalhous se do kaple určitě vejde. Ale co v ní bude dělat? Nevím jistě ani já… Název poněkud provokuje svojí nejednoznačností, protože v kapli může docházet k mnoha dějům. Člověk v ní křtem vstupuje pod ochranu Boží, ale může zde být také vyprovázen na věčnost. Muž a žena (že by další název výstavy?) zde mohou vstoupit do nerozlučitelného svazku manželství. V kapli se dějí milníky lidského bytí. Krom toho ale bývá kaple místem docela „obyčejného“ usebrání, vnitřního ticha a především nikdy nekončícího hledání.

Vždy mi přišlo fascinující, jak se tyto tři kategorie, spojované především s vírou, dají bezvýhradně aplikovat též na uměleckou tvorbu. Jako by cesta k Bohu a cesta k artefaktu byly jen paralelní koleje vedoucí stejným směrem. Tím ale podobnosti ani zdaleka nekončí. Napadá mne především pošetilá snaha lidstva obě tyto cesty racionálně a institucionálně podchytit tak, aby se po nich mohl vydat bezmála každý, což se ovšem principiálně vylučuje s jejich jedinečností. Na těchto cestách je totiž každý osamocen a jen vlastní odhodlání, plnost myšlenek a vytrvalost mohou vést naše kroky dál a dál, snad i blíže cíli.

Michal Kalhous (1967) asi není svatý muž (i když kdo ví?), ale je umělec. Patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším autorům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Každá Michalova výstava je jedinečná, fotografie sestavuje vždy pro konkrétní prostor a jednou ukázané záběry už podruhé nepoužívá. Každá veřejná prezentace je tak bodem na pomyslné cestě uměním. Ta byla a je velmi pestrá.

Michal se do světa umění začal plně nořit v devadesátých letech, a to nejen jako fotograf, ale také jako student kunsthistorie na olomoucké univerzitě. Přednášky mnoha skvělých profesorů mu jistě tříbily citlivost k umění a ovlivnily jeho vlastní tvorbu. Ta se skládala z jakýchsi (auto) performancí před fotoaparátem, subtilních dějů a her, kterým ale nechyběla značná dávka jemného humoru, snad až jakési lehkosti bytí. A té nejlépe docílíte, když se přestanete brát úplně vážně. Na tyto snímky pak navázaly fotografie monumentalizující běžné a prvoplánově nezajímavé předměty okolo nás a Michalovo dílo tak začalo být prodchnuto zájmem o obyčejnost.

Jemný humor, lehkost a obyčejnost jsou pak výchozím bodem také pro fotografování vlastní rodiny, což je Michalovo zásadní téma posledních patnácti let. Je to pochopitelně dlouhá doba a v průběhu ní se jeho pojetí měnilo k čím dál větší obecnosti vybraných fotografií. Tohoto posunu, ať již je, či není širším publikem přijímaný, si velmi vážím. Myslím totiž, že souvisí s autorovým sílícím pocitem zodpovědnosti nejen za sebe, své blízké, okolí, ale též za celou společnost a životní prostředí. Ona obecnost až znakovost tak dává nejen smysl, ale je též upřímná k autorovi samému a jeho aktuálnímu rozpoložení.

Michalova odzbrojující otevřenost v kombinaci se zvláštním mixem pokory a sebejistoty tvoří všechny jeho nedávné výstavy. Ať již ta nadcházející dopadne jakkoliv, je součástí onoho hledání i nalézání.

Lukáš Bártl

Michal Kalhous (1967) – rodák z Valašského Meziříčí je spíše nenápadným, avšak svérázným uměleckým solitérem. Své výtvarné médium nalezl ve fotografickém obraze, v němž prozkoumává nekonvenční polohy. Inspiraci nachází v běžných situacích, v obyčejných věcech, které nás obklopují a ve kterých je schopen s pozoruhodnou citlivostí odkrývat skryté příběhy, obecnější obsahy či symbolické významy. I když se jeho způsob práce neopírá o nějaký apriorní program, přesto jeho fotografie prozrazují osobitý rukopis. Jako pozorný pozorovatel reaguje na vizuální podněty a jedinečnost okamžiku spontánně a neokázale. Je mu cizí povrchní efekt i artificiální způsob uvažování. Tomu odpovídá rovněž fotografická technika, která se vyhýbá profesionální rutině. Naopak – nedokonalost či záměrná neumělost je její silnou stránkou. Snímky, které jsou často rozostřené, podexponované, mají nicméně zvláštní kouzlo.

Kurátor výstavy Leszek Wojaczek

Cena vstupenky: 20/10 Kč

Galerie Kaple

Komenského 67, 757 01 Valašské Meziříčí

út–pá 9–17 h

so–ne 13–17 h

Už máte červencové vydání časopisu FOTOVIDEO? Je velké a jeho ambicí je uspokojit všechny, kteří si ho koupí nebo předplatí:

Tak si prohlížejte, čtěte, čerpejte informace a účastněte se soutěže Fotograf roku!

Vyberte si z červencového vydání časopisu FotoVideo:

FOTÍME SPORT: MICHAL ČERVENÝ

Chcete poznat, jak se fotí cyklistika s nápady?

MINIFOLIA: DENČA MOTÁČKOVÁ A RADEK LAVIČKA

Specialisté tématu měsíce soutěže Fotograf roku

INSPIRACE: KRAJINAMI JANA ŠMÍDA

Nenechte si ujít dokonalé fotografické obrazy

GITZO INSPIRUJE: LOCKDOWN MARTINA SIDORJÁKA

„Fotografování je můj život. Nemohl bych bez něj být.“

TECHNIKA: POKRAČUJEME VE VELKÉM TESTU FILTRŮ

Zrodila se nám docela zajímavá překvapení

TECHNIKA: SONY ZV-1 JE KAMERA I KOMPAKT

Testovali jsme novinku pro vlogery a blogery a pro všechny…

FOTOGRAF ROKU: TÉMA: MOTORKY, AUTA, STROJE

Výsledky jsou jasné! Kdo byl v tomto tématu nejlepší?

S naším předplatným opravdu ušetříte, a ještě k němu dostanete dárek dle vašeho výběru zdarma!

Předplaťte si nás, jde to velmi rychle a můžete si vybrat, zda po jednom či dvou či třech či šesti či dvanácti výtiscích, či… jak se vám to bude líbit

Vybírejte si například na:

http://www.ifotovideo.cz/rubriky/predplatne/

https://www.send.cz/casopis/779/foto-video

https://foto-video.magaziny.cz/

https://predplatit.cz/detail/foto-video/200/

Mít doma kvalitně tištěný časopis FotoVideo každý měsíc o den dříve, než se objeví ve volném prodeji na stáncích a v prodejnách, a ještě k tomu za cca 60 % jeho normální, prodejní ceny, to už se fakt vyplatí! Šetřete s námi!