MARCELA ZUCHOVÁ – JINÝ SVĚT

Jsou okamžiky, kdy si uvědomuji, jak je fotografie důležitá, věrná a krásná. Následně prožívám další chvíle či okamžiky, kdy cítím, že by náš časopis měl mít minimálně dvě stovky stran, abych se mohl ještě více věnovat dlouhodobé a náročné práci fotografek a fotografů, kteří dokážou jít do hloubky, k samé podstatě problému a věnovat se světům na okraji naší pozornosti.

Knihu Marcely jsem projel jedním dechem, ke spoustě snímků i veršů se ale stále vracím a nacházím v nich další úžasné příběhy. Tahle publikace se nedá recenzovat, je třeba ji mít a přemýšlet. Vypovídá a vypráví. Nechal jsem proto mluvit Marcelu.

„Ve skříni mám kupy BW fotek velikosti 20 × 30 cm, na disku uložené tisíce barevných i BW fotek…, a kdo by se v tom jednou hrabal? Je to cca dva roky, co jsem si to uvědomila, a s blížící se sedmdesátkou jsem si řekla, že začnu na tom makat a ke kulatinám si nadělím knihu. Na podzim 2022 jsem začala archiv přebírat, vybrala 2500 fotek, v lednu 2023 jsem z nich vybrala 683. Ty jsem začala postupně upravovat a nakonec dala vytisknout ve velikosti 13 × 20 cm. Z těch jsme pak vybrali cca 250 fotek do knihy…

Asi vás bude zajímat, jak to vlastně bylo… proč jsem začala fotit cikány. Vyprávět se to dá lehce, ale napsat to není tak jednoduché. Vlastně to vzniklo náhodou. Fotila jsem bourání koželužny a pak se vypravila vyfotit jen to prázdné místo. Na dvorku před mostem jsem viděla kouzelné klučíky a chtěla jsem si je cvaknout při zpáteční cestě. Oni mezitím stáli před vrátky a ptali se mě, co jsem tam fotila. Řekla jsem jim to, a že jsem chtěla fotit je, a oni mi utekli. S radostí se vrátili na dvorek, já je nafotila, pak jsem jim na papír vytiskla fotky a pustila to z hlavy.

Za nějaký čas byl jejich tatínek na návštěvě za cikány u nás v hotelu a během řeči zjistil, že fotky byly ode mě a jak k tomu vlastně došlo. Zmínila jsem se, že bych ráda vyrazila fotit starý statek, ale je to blbý, že tam bydlí fůra lidí. Oznámil mi, že tam bydlí taky jeho ségry a že mě tam s bráchou dovezou. Koupila jsem meloun a vyrazila na návštěvu… a tak to začalo. Sedla jsem na kolo, dovezla fotky, znovu fotila a zase dovezla a tak pořád celých devět let. Vždycky 9. 6. jsem znovu vyrazila s melounem a po třech letech jsme tomu začali říkat melounové výročí.“

O knize

Fotografie: © Marcela Zuchová
Výběr fotografií: Patrik Marek
Texty: © Zdeněk Jirásek
Grafická úprava a sazba: © Anna Benešová
Tisk: ART D
Rozměry: 28 × 23 cm
Vydáno vlastním nákladem autorky v roce 2024.

Kniha je rozdělena do osmi kapitol a každá pak ještě do dvou až tří částí a k nim jsou přidané verše od Zdeňka Jiráska. Má celkem 284 stran a 250 fotografií. Svůj výtisk si můžete objednat pouze u autorky přes e-mail m.zuchova@seznam.cz.

A závěrem ještě jedna poznámka autorky, která mě dostala: „Tato kniha obsahuje prvních devět let mého fotografování, když bydleli v dotyčném statku. Pak se přestěhovali až za Bydžov, ale jsme stále v kontaktu, takže k nim jezdím už celkem 15 let.“

Celý článek najdete v listopadovém FotoVideo

Doporučujeme také výhodné předplatné s dárkem!